Událost je tentokrát věnována 420. výročí dne, kdy císař Rudolf II. v roce 1599 uprchl z Prahy i s celým dvorem před morovou epidemií a několik měsíců vládl své rozsáhlé říši z Plzně. To se tedy na čas stalo sídelním městem panovníka a hlavním městem císařství.
Zákeřná nemoc tu na konci 16. století také řádila a způsobila smrt stovkám měšťanům. Tehdy se ale věřilo, že na jednom místě morová rána dvakrát po sobě neudeří. Císař se tady proto cítil v bezpečí.
Pro tehdy provinční město šlo o obrovskou událost. Přistěhovalo se sem mnoho úředníků, dvorních dam či příslušníků ozbrojených složek. Na západ Čech také mířily delegace nejen z českých zemí, ale i ze zahraničí. Přijeli sem například velvyslanci až z Konstantinopole, aby s císařem jednali. Rudolf II. bydlel v domě vedle radnice.
Čím delší dobu zde celý dvůr pobýval, tím větší potíže to místním měšťanům přinášelo. Starat se o několik set dvořanů, kteří byli navíc zvyklí ve všech směrech na luxus, bylo náročné a nákladné. Přesto je ale zřejmé, že šlo v historii zřejmě o nejslavnější období města, které přineslo společenské i hospodářské oživení.
Císař přivezl i svůj proslulý zvěřinec
A Historický víkend oslavy jubilea pojal ve velkém. Císař se do Plzně vrátil s hraběnkou Stradovou, dvorními dámami, dvořany, vojáky i komorníky a přivezl si také svůj proslulý zvěřinec. Císařský psář přivezl panovníkovy leonbergery, nechyběl ani had, velbloud nebo údajný jednorožec. „Dorazili také alchymisté, zlatodějové a hledači Kamene mudrců. I ti se představili plzeňským měšťanům,“ uvedla Alena Kozáková, ředitelka Nadace 700 let města Plzně.
Návštěvníci akce měli například možnost sledovat výcvik plzeňské hotovosti, vystoupení dobové hudby kejkle šašků, tance fraucimoru nebo pořad nazvaný Rudolfovo velmi pozdní odpoledne. Za císařem do Plzně dorazil také velvyslanec tureckého sultána, který přijel vyjednávat o příměří. Program poběží až do dnešní 15. hodiny kromě hlavní scény na náměstí Republiky také v Proluce v Křižíkových sadech, u morového sloupu a v Mlýnské strouze.
Jedním z vrcholů byl tradiční průvod, který prošel centrem města v sobotu. K vidění byli císařští mušketýři, orientální tanečnice, renesanční šlechtici, bubeníci, trubači i žongléři s prapory. Významným prvkem průvodu byl plzeňský znak v nadživotní velikosti. Před zraky návštěvníků defilovali velbloud, chrtice, rytíř i anděl, který je ochráncem znaku.
Večerní program, připravený speciálně pro město Plzeň, se tentokrát věnoval právě těmto symbolům. Znak totiž získal svou definitivní podobu v roce 1578 právě za vlády císaře Rudolfa II.
„Anděl je představení, které má za cíl ukázat atraktivní, zábavnou i netradiční formou historii Plzně. Historii, na kterou může být město po právu hrdé,“ podotýká Alena Kozáková.
Současně s Historickým víkendem se ve stejné dny jako každoročně konal také folklorní festival. Také letos se jeho účastníci zapojili také do sobotního průvodu. Pozornost na sebe poutal zejména mexický soubor. Dámy v pestrobarevných šatech předvedly temperamentní tance, muži v tradičních mexických krojích a sombrérech pak zahráli tradiční mexickou muziku. Honosnými kostýmy a rekvizitami v Plzni zaujala také indonéská folklorní skupina.
