Byl to pátý velký nálet na Plzeň za druhé světové války. Cílem spojeneckých letounů startujících z Anglie byly nejdůležitější železniční uzly, aby co nejvíce zkomplikovaly ústup německých vojsk.
Historik Karel Foud uvedl, že duben 1945 se nesl ve znamení bombardování železniční a další dopravní infrastruktury. Nálet 17. dubna v časných ranních hodinách na hlavní a seřaďovací nádraží provedli Britové silou 222 čtyřmotorových bombardérů Lancaster. Bomby určené seřaďovacímu nádraží bohužel zasáhly i sousedící Jateční třídu a dělnickou kolonii Cikánka. Velké množství bomb dopadlo i na sousední Doubravku. I přes označení cíle osvětlovacími raketami byl rozptyl dopadů poměrně velký.
Poplach v Plzni byl vyhlášen ve 3:40 ráno. Pamětníci po válce popisovali, jak osvětlovací rakety proměnily plzeňskou noc v den. Během tohoto náletu bylo na Plzeň svrženo 891 tun trhavých a čtyři tuny zápalných bomb. Miroslav Eisenhammer ve svém příspěvku v Západočeském historickém sborníku z roku 1999 uvedl, že samotné bombardování trvalo pouhých 17 minut.
Válečná letecká puma bude součástí pomníku obětem náletů v Plzni |
Seřaďovací nádraží bylo zcela vyřazeno z provozu. Z 2500 vagonů zbyly v 70 procentech případů jen hromady pokrouceného železa. Zničeno bylo i 85 lokomotiv, a pokud se započítají i vážně poškozené, dosáhly ztráty čísla 160. Žádná z budov patřících k výtopně nebyla ušetřena. Zbořeny byly dvě rotundy pro odstavení lokomotiv, dvě točny, provozní dílny, kovárny a soustružna.
Bomby zasáhly i sousední pivovar a zničily jatka. Doubravecký pluk požární policie přišel o většinu své techniky. Obytná čtvrť Cikánka byla prakticky srovnána se zemí.
Plzeňský badatel Zdeněk Roučka se domnívá, že pod zemí se pravděpodobně nacházejí ostatky mnoha obětí náletu, které nebyly nikdy nalezeny v troskách a zničených krytech. V místě bývalé Cikánky, mezi současnou čistírnou odpadních vod a dřevařskou firmou, dnes stojí dva pomníčky. Jeden připomíná oběti náletu a druhý, obsahující tělo staré letecké pumy, je památkou na pyrotechniky. Další památník se nachází v Sousedské ulici.
 |
Při dubnových náletech na nádraží v roce 1945 zemřelo mnoho lidí, odhaduje se, že přes šest set. Přestože plzeňská Škodovka byla významnou zbrojovkou, náletům se dlouho vyhýbala.
Poprvé se Plzeň stala cílem spojeneckých bombardérů v roce 1942. Historik Karel Foud uvedl, že v tomto roce byly na Škodovku podniknuty dva nálety. Další dva následovaly v roce 1943, ale při prvním z nich bomby omylem dopadly na areál Psychiatrické nemocnice v Dobřanech. V květnu 1943 byly místo Škodovky zasaženy domy v Radčicích a Lochotíně. Po tomto náletu Britové Plzeň nějakou dobu nebombardovali a vrátili se až v závěru války, kdy se zaměřili na nádraží.
Foud dodal, že 20. dubna 1945 Američané při útocích na dopravní tepny využívané Němci bombardovali nádraží v Klatovech.
Spojenci bombardovali také Cheb
Také město Cheb čelilo během druhé světové války spojeneckému bombardování. První větší nálet se uskutečnil 23. října 1944 a zasáhl část města kolem železničního viaduktu přes údolí řeky Ohře. Následně, 14. a 23. února 1945, spojenci bombardovali leteckou továrnu Flugzeugwerke Eger.
O měsíc později, 25. března, zasáhl kobercový nálet nádraží, poštu i ulice města. Další silný nálet více než stovky bombardérů B-17 Flying Fortress následoval 8. dubna.
Tento nálet byl obzvlášť ničivý. Podle chebského historika Luďka Matějíčka zastihl město nepřipravené. Navíc se v čtyřicetitisícovém Chebu krátce předtím shromáždilo dalších dvacet tisíc lidí prchajících před frontou. K zemi padlo secesní chebské nádraží, zničeno bylo letiště a řada dalších cílů.
Ani v následujících dnech si město od bomb neodpočinulo. Mezi 10. a 21. dubnem americké hloubkové letouny opakovaně útočily na obě chebská letiště palubními zbraněmi, pumami i raketami. Bombardování způsobilo v Chebu rozsáhlé škody a velké ztráty na životech. Zahynulo přibližně osm stovek lidí, třetina města lehla popelem a zničena byla letiště i železniční nádraží a viadukt. Boje v Chebu ustaly až 28. dubna 1945 po obsazení města americkými jednotkami.
V Plzni se našla nevybuchlá letecká bomba z války (6. 5. 2017)
