Když po rozbité dlažbě někdo jel třeba na koloběžce, pod koly jednotlivé dlaždice, kvůli tomu, že byly uvolněné, klapaly. Výměna je žádoucí, protože v předzahrádkách, na lavičkách v sousedním parku u Divadla J. K. Tyla nebo při cestě z práce či při procházce se tu denně vystřídají tisíce lidí.
Zarážející je však to, že žulová dlažba, která by měla přetrvat věky, se vyměňuje po 30 až 35 letech. Odborník soudí, že při původní pokládce dlažby byla zvolená špatná technologie.
„Stávající žulové desky jsou v pásu podél komunikace nahrazovány novými silnějšími, které mají být odolnější vůči popraskání. Spolu s tím probíhají práce na odvodnění komunikace i navazujících cest,“ uvedla mluvčí investora, Správy veřejného statku města Plzně, Radmila Žáková.
Pokud to klimatické podmínky letošní zimy dovolí, práce by měly skončit v dubnu příštího roku. Práce byly oproti původnímu plánu záměrně posunuty do období, kdy již lidé nesedí v předzahrádkách a v tomto prostoru neprobíhají kulturní akce.
Za probíhající práce na předláždění zaplatí Správa veřejného statku města Plzně sedm milionů korun s DPH. Zhotovitelem stavby je firma Inkasta s. r. o., projektantem Jan Henig.
Na otázku, jestli by stavba neměla vydržet déle než 30 až 35 let a kdo je za to zodpovědný, město odpovědělo, že stávající dlažba, která je nyní nahrazována silnějšími kamennými deskami, se začala pokládat ještě před sametovou revolucí, tedy před rokem 1989.
Předpokládalo se, že se po dlažbě bude jen chodit
Dokončena byla v devadesátých letech. „Pro informaci uvádím, že Správa veřejného statku města Plzně vznikla až v roce 1992 a přebírala již rozestavenou stavbu. Dlažba je tedy 30 až 35 let stará. Část této dlažby v prostoru U Branky, kde je průchod přes sady do Jungmannovy ulice, byla již předlážděna dříve,“ vysvětlila Žáková.
Na otázku, která firma má původní chodníky ve Smetanových a Kopeckého sadech na svědomí, odpověděla, že se to nedá zjistit, protože ti, kteří měli vše na starosti, již odešli do důchodu.
„Problém je ale někde jinde – v době, kdy se dělala stávající dlažba z 90. let minulého století, se předpokládalo, že v těch místech budou jen chodit lidé. Prostor ale začal postupem času sloužit k výstavám, trhům i kulturním akcím, a zátěž, na kterou nebyla původní dlažba dimenzována, ji poškozuje. Nové žulové desky jsou tedy mocnější než ty původní. Neměly by tak při pojíždění auty praskat,“ sdělil náměstek primátora Aleš Tolar.
Pomoct by měl štěrk
Pavel Schut z firmy Inkasta, která je zhotovitelem stavby, uvedl, že nedokáže úplně posoudit, jestli byly původní práce udělány řemeslně špatně. „Jisté ale je, že původní dlaždice byly tlusté čtyři centimetry včetně pojezdové části, zatímco nově budou mít osm centimetrů,“ popsal Schut.
Rozdíl byl i v tom, že původní žulové dlaždice byly pokládány do betonu, jednalo se o takzvané betonové lože, nyní se budou pokládat do štěrku. „Zřejmě byl nevhodně zvolený betonový podklad,“ odhadl Schut.
„Mrazové cykly a pojezd těžkých vozů způsobily to, že se jednotlivé dlaždice uvolnily, beton je tvrdý, ten se nehne, ale pod dlaždice se mohl dostat kamínek, dlaždice se nemohla nikam zamáčknout a praskla. Když bude jako lože pod dlaždicemi štěrk, bude podklad flexibilnější než beton a dlaždice by neměly praskat a měly by přetrvat i staletí,“ nastínil Schut.
V Kopeckého sadech, kde je dlažba také popraskaná, i když méně než ve Smetanových sadech, se podle informací města s opravou v příštím roce nepočítá.
