„Měli bychom si vážit lidí, kteří se dokázali postavit totalitnímu režimu tváří v tvář, kteří se nebáli říkat svoji pravdu a nebáli se projevit svoji občanskou statečnost. Statečnost někdy silnější, někdy statečnost, která byla založena na maličkostech, ale i z maličkostí se rodí velké věci. Myslím si, že dnes se stále v České republice, ale i ve světě, opakují věci, které nám připomínají, že statečnost každého z nás je nesmírně důležitá,“ řekl před udělením plaket Rudolf Špoták.
Oceněný Miroslav Skalický se narodil v roce 1952. V Plzni zažil začátek okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a následnou „normalizaci“. V sedmdesátých letech organizoval koncerty muzikantů neoficiální scény.
V roce 1976 byl Miroslav Skalický mezi více než dvaceti zatčenými mladými lidmi z okruhu kolem skupiny The Plastic People of the Universe. Za organizování přednášky Ivana Martina Jirouse a koncertu v Přešticích byl za výtržnictví a užívání vulgarismů odsouzen k devíti měsícům vězení. Po propuštění podepsal Chartu 77. Miroslav Skalický byl opakovaně zadržován a šikanován Státní bezpečností. V červnu 1980 byl v rámci akce Asanace donucen k emigraci, kde žil ve Vídni.
V osmdesátých letech spolupracoval s Pavlem Tigridem. Do Československa pašoval exilové časopisy Svědectví, Listy a další protikomunistické tiskoviny. Po pádu totalitního režimu se vrátil zpět do vlasti.
Miroslav Skalický řekl, že své odvážné občanské postoje považuje za zcela normální. „Můžu za ně poděkovat všem těm, kteří se za ně přičinili. To jsou estébáci, udavači, agenti, milicionáři, političtí funkcionáři a další tahleta havěť,“ uvedl. Děkovnou řeč pak zakončil zvoláním: „Sláva Ukrajině!“
Oceněný byl u začátku protirežimních protestů
Další nový držitel čestné plakety Martin Svoboda v mládí šířil petice a samizdatové publikace. Osobně se podílel na přípravě plzeňského samizdatového magazínu Pevná hráz. Spolupracoval i se svým bratrem Miroslavem, který byl aktivní v církevních kruzích, angažoval se v Hnutí za občanskou svobodu a provozoval domácí samizdatové vydavatelství. Martin Svoboda šířil petice, mimo jiné i dokument Několik vět. Po zatčení během Palachova týdne v lednu 1989 začal spolupracovat s Demokratickou iniciativou. V listopadu 1989 byl zpočátku jedním z organizátorů protirežimních protestů, z nichž vzniklo plzeňské Občanské fórum. Dojížděl do měst v západních Čechách a koordinoval činnost příznivců Demokratické iniciativy.
Třetí oceněný, známý plzeňský právník Ludvík Rösch, se narodil v roce 1954 v Plzni. Před listopadem 1989 jako advokát hájil řadu lidí, kteří se dostali do otevřeného konfliktu s komunistickým režimem. S manželkou Annou v létě 1989 oba podepsali petici Několik vět. Angažovali se i ve sběru dalších podpisů. V listopadu 1989 se Ludvík Rösch zúčastňoval demonstrací, poskytoval právní servis stávkujícím a zapojoval se do dalších aktivit.
Byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra v Plzni a členem koordinačního výboru. Stal se jeho mluvčím pro oblasti justice, policie a prokuratury.
Byl členem ODS, později Unie svobody a pak Občanů patriotů.
Ceny hejtmana za občanskou statečnost začal u příležitosti výročí 17. listopadu udělovat od roku 2003 Petr Zimmermann (ODS). Ocenil tak i známé odpůrce komunistického režimu, jako byli například Luboš Hruška nebo Jiří Šašek.
Tradice byla přerušena po roce 2008, kdy vedení kraje převzali sociální demokraté. Oceňování za občanskou statečnost obnovil po svém nástupu do funkce hejtmana Josef Bernard v roce 2017.
