Roztrpčenost, naštvanost, smutek. Takové pocity dávala najevo většina lidí, kteří dnes přišli podat výpověď do plzeňských hutí a kováren Pilsen Steel. Společnost je od poloviny loňského roku v konkurzu a má ji opustit 475 zaměstnanců.
Detašované pracoviště si přímo ve firmě zřídili pracovníci Úřadu práce v Plzni, kteří zájemce po dohodě o ukončení pracovního poměru rovnou zaregistrovali do evidence úřadu.
Na místě byla v 10 hodin dopoledne zhruba stovka lidí, kteří stáli ve frontách před několika kancelářemi. Pracovníci zkrachovalé firmy totiž dlouhé měsíce věřili, že se firma prodá novému vlastníkovi a práce zase bude.
Insolvenční správce co nevidět část firmy sice prodá, ale nový zájemce, německá firma Max Aicher, má zájem jen o padesát kancelářských sil.
„Vyráběli jsme unikátní výrobky, které nikdo v republice nevyrábí a vyrábět už nebude, stát přišel o strategickou firmu,“ uvedl jeden z pracovníků, který ve firmě pracoval čtyřicet let jako metalurg a technický ředitel. Jméno odmítl uvést.
Připomněl, že problémy nastaly, když firmu v roce 2010 koupil od ruské strojírenské společnosti OMZ vlastnící Škodu Jaderné strojírenství, ruský podnikatel Igor Šamis.
„V roce 2008 jsme měli skoro miliardu zisku a investice byly půl miliardy korun, šly do pece a nových strojů. Když v roce 2009 přišla krize, měli jsme půl miliardy korun zisku, v roce 2010 do 1. srpna jsme měli zisk přes 200 milionů korun. Prvního srpna ale firmu převzal ruský podnikatel Igor Šamis a za celý rok byl zisk nulový. V roce 2012 jsme byli na první odstávce a měli jsme 5,5 miliardy dluhu, každý si může spočítat, kolik peněz nový vlastník z firmy vytáhl,“ popsal pracovník, který hodlá odejít do předčasného důchodu.
Při pohledu do prázdných hal mu prý ale krvácí srdce. „Vyráběly se tu totiž velké třistatunové odlitky. Pilsen Steel vyráběl ruské kolo do Londýna, Francisovy turbiny pro největší přečerpávací elektrárnu v Evropě Dlouhé stráně, Kaplanovy turbiny pro hydroelektrárnu v Gabčíkovu, hřídele a náboje pro větrné elektrárny, nádoby pro uložení jaderného odpadu jaderné elektrárny Dukovany,“ vyjmenoval.
Stát se podle něj zbavil strategické firmy, která by se v případě válečného konfliktu mohla přetransformovat na zbrojní výrobu. „Máme tu obrovský lis, prý se o něj zajímají Francouzi,“ popsal zkroušeně někdejší člen managementu.
Podle něj je problémem fakt, že mnoho lidí má po dřině v hutním a kovárenském provozu zdravotní následky, což bude důvodem, proč je jiné firmy odmítnou zaměstnat.
Čtyřicet let ve firmě jako topič a jeřábník
Se smutkem odcházel i Josef Fišer, který v Pilsen Steelu pracoval čtyřicet let jako topič a jeřábník. „Jsem těsně před důchodem, budu na úřadu práce. S ohledem na svůj věk budu zřejmě hledat práci marně,“ poznamenal.
„Management stále vyzýval lidi, aby zůstali, že budou mít práci. Většina si musela najít brigádu, protože od srpna jsme byli bez peněz. Byl to od ruského majitele obrovský tunel,“ shrnul situaci Fišer.
Po podpisu dohody o ukončení pracovního poměru vezme zájemce úřad práce do evidence nezaměstnaných. Díky tomu by mohli asi do 20 dnů obdržet od úřadu práce 65 procent tříměsíčního odstupného.
Museli ale přerušit brigády a hned poté, co obdrží rozhodnutí o kompenzaci, se mohou nechat zaměstnat u jiné firmy. „Peníze potřebujeme, proto jdeme na dohodu,“ řekl jeden zaměstnanec.
Ředitel Úřadu práce v Plzni Zdeněk Novotný pro ČTK uvedl, že většina lidí přistupuje na dohodu, ale někteří si počkají na výpovědi, což jim ale podle odborů znemožní získat kompenzaci odstupného.
Soud projednává konkurz hutí a kováren Pilsen Steel (19. 6. 2019)
19. června 2019 |
