Do Boleváku, jehož hladina v posledních letech klesla o více než metr pod úroveň přelivu, se má na podzim začít čerpat voda z Berounky. Iniciátoři petice určené zástupcům města ale upozorňují, že tím problém nezmizí a že za nějaký čas voda z řeky nemusí stačit. Chtějí proto, aby město podpořilo opatření zaměřená na využití dešťové vody a na zadržování vody v krajině.
Opírají se přitom mimo jiné o výsledky odborné studie společnosti DHI, která doporučila kroky, které mohou soustavě boleveckých rybníků pomoci. Patří k nim například využití dešťové vody, která by už neměla končit ve společné kanalizaci se splašky.
Za vznikem petice stojí bioložka Lucie Hemrová, předsedkyně plzeňské organizace Strany zelených. Tvrdí, že k důvodům pro vznik petice patří nespokojenost s řešením úbytku vody v Boleváku jejím dopouštěním z Berounky.
„To neřeší příčinu problému. Příčinou je špatné hospodaření s dešťovou vodou. Ta kdysi tekla do Boleváku, dnes končí v kanálech a je odváděna za město. Čtvrtina rozlohy povodí Boleváku je zastavěná sídlištěm. To je strašně moc,“ prohlásila.
Zdůrazňuje, že tento stav trvá už dlouho a pokud se k tomu započítá změna klimatu a s ní související změna rozložení srážek, muselo se to na stavu Boleváku projevit. „Změnu klimatu v Plzni nevyřešíme, ale co uděláme s vodou, která nám spadne z nebe, vyřešit můžeme,“ uvádí.
Přiznává, že uskutečnit nápravná opatření bude velmi komplikované a potrvá to roky. Nedostatek je i v podzemních vodách.
„Jde o to připustit si, kde ten problém je a začít ho řešit. Netvářit se, že když si vodu dopustíme z řeky, je všechno najednou v pohodě. Klimatická změna neodejde a dešťovka ze sídliště sama do Boleváku téct nezačne,“ vysvětluje Hemrová.
Kvůli klimatické krizi nabývá na důležitosti zadržovat vodu v krajině a Bolevák je podle ní názornou ukázkou toho, jak špatně se s vodou v Česku hospodaří, když dešťová voda ze sídliště končí v kanalizaci. Iniciátoři proto zdůrazňují potřebu začít pracovat na tom, aby se uskutečnila doporučení ze studie DHI.
Změna chápání toho, jak s dešťovkou nakládat
Studie navrhla oddělovat dešťovou vodu od jednotné kanalizace a odpojit od ní i podzemní vodu. Doporučila vymezit přirozené svodnice vody do soustavy boleveckých rybníků, využívat dešťovou vodu na sídlišti v místě jejího dopadu a umožnit její vsakování. Lucie Hemrová připomíná, že je zapotřebí pracovat na všech věcech současně.
„Není to buď a nebo. Je to o úplné změně chápání toho, co pro nás dešťovka znamená a jak s ní máme nakládat,“ uvedla.
Hydrobiolog Jindřich Duras, který stav vody v Boleváku a její kvalitu dlouhodobě sleduje, považuje spuštění petice za dobrý nápad. „Já to vítám, protože každá iniciativa je v tomto ohledu dobrá. Třeba proto, aby město nenechalo to téma spát. Čerpání vody z Berounky je krátkodobé řešení, ale zlepšit nakládání s dešťovou vodu je dlouhodobé řešení, které je nesmírně nutné,“ reagoval Duras.
Ten je zároveň předsedou komise pro životní prostředí rady města a tvrdí, že na magistrátu a v městských institucích se vytvářejí podmínky pro to, aby se někteří odborníci zaměřili výhradně na problematiku nakládání s dešťovou vodou.
Tím se podle Durase vytváří prostor například pro jednání zástupců města s vlastníky domů o využití vody ze střech nebo pro zajištění ochrany koridorů přirozených svodnic vody. Pro to by bylo v budoucnu nutné například vykupovat pozemky, které v dotčených oblastech leží.
V Boleváku, který je nejoblíbenějším rekreační rybníkem v Plzni, je nedostatek vody znát nejvíc. Odborníci odhadují, že v něm chybí zhruba 600 tisíc metrů krychlových. Při dopouštění vody z Berounky by po prázdninách mohlo do rybníka proudit měsíčně kolem 50 tisíc kubíků.
