„Je to tady památkově chráněné. Skvělá paní majitelka nám podala pomocnou ruku a povedlo se. Jen se podívejte na krásné klenby stropu,“ ukazuje nad sebe pekař.
Pekárna je v historickém centru Božkova ve venkovské usedlosti, která je památkově chráněná už od roku 1958.
Novou pec mu ale mistr pecař nestavěl klasicky cihlu po cihle. Roman Sebera teď chleby sází do pece, která má vnější stěny z nerezu a topí se v ní plynem.
„Topení je čistší, ale dřina s chlebem zůstává stejná. Za čtvrt století, co peču, se v tomhle nic nemění. Suroviny a postup zůstávají stejné. Už patnáct let si udržuji stále jeden kvas, oživuji ho, neustále se o něj starám. Vydržel i poslední rok a půl. V tom období mi pomáhalo, že jsem jednou za týden pekl chléb v Černé ovci. Tak jsem kvas mohl pořád oživovat. I do nové pece sázím lopatou a tou upečené bochníky zase vyndavám. Chleba nám pořád pěkně postaru prochází rukama. Když ho děláte s láskou, nezáleží na peci, v jaké pečete,“ vysvětluje pekař.
První chleby v nové peci upekl před týdnem. Bývalí zákazníci pekárnu na druhém konci města bez problémů našli. A i do Božkova se vracejí. Zajímavostí je, že pekař společně s přítelkyní chléb prodávají rovnou z okna pekárny.
I když jsou v novém, stále s partnerkou vzpomínají na pekárnu na Domažlické třídě. Z historické pece jim na památku zůstala dvířka a pár dalších drobností.
„Vzpomínám na starou pekárnu pokaždé, když jedu kolem. Vzpomínky zůstanou, ale život jde dál. Snažím se neřešit, že tam nejsme. Přítelkyně ale ještě nemá sílu místem projet,“ podotkl pekař. Z původní zástavby tří bloků domů zůstal stát jediný, a to tamní sokolovna.
O smutném příběhu opouštění a bourání staré pekárny se dozvěděli lidé, kteří mají v podkrkonošské Jilemnici ve svém domě zrekonstruovanou starou pec.
„Kontaktovali nás, chtěli vědět, jestli se v ní dá péct. Bez problémů jsme v ní upekli vynikající chléb. Před pár dny jsme za nimi na jejich trhy jet nemohli, protože jsme začínali s pečením v Božkově. Ale jsme k nim pozvaní na jarní jarmark. To jen dokazuje, že pečení chleba není o peci, jestli je na dřevo, uhlí nebo plyn, ale o pekaři,“ usmívá se Roman Sebera.
Nevylučuje, že kromě chleba a třeba preclíků z chlebového těsta by v budoucnu mohl zkusit i vánočky nebo mazance, protože nová pec je zvládne.
„Pětadvacet let jsem dělal chleba, proto zůstávám u toho, co umím. Další se uvidí,“ řekl Roman Sebera.
Poslední pečení v pekárně U Seberů před demolicí (30. března 2017)
31. března 2017 |
