V projevu před vaším zvolením primátorem jste mluvil o tom, že chcete přispět k tomu, aby byla zchátralá soukromá stavba na levém břehu Úslavy u Rokycanské třídy, kde je novým vlastníkem RP Letná, co nejdřív zbořená. Jak toho chcete dosáhnout?
Byl bych rád, kdybychom do léta s novým vlastníkem uzavřeli dohodu. Ta by se zjednodušeně řečeno týkala toho, že město s ním bude spolupracovat, pokud se zaváže budovu zbourat.
Bude možné dohodu uzavřít například do říjnových komunálních voleb?
Dnes to vypadá, že k dohodě můžeme dojít. Máme zpracovanou základní studii budoucí podoby toho území, která se bude projednávat v komisi pro koncepci a rozvoj v únoru. A odeslali jsme návrh dohody o spolupráci druhé straně a čekáme na její vyjádření. Město má v té oblasti pozemky, o které má investor zájem, jsou především u křižovatky s Jateční ulicí a stojí na nich myčka automobilů. Město neprodá své pozemky bez dohody o závazku investora, že zchátralou budovu zboří.
Nehrozí, že území dopadne stejně jako oblast na druhé straně Rokycanské, kde jsou dvě velká parkoviště a za každým hala obchodního centra?
Nemyslím si to. Studii zpracoval investor a byla konzultovaná s Útvarem koncepce a rozvoje a technickým úřadem. Podél řeky mají být bytové domy. Podél Rokycanské mají vzniknout budovy s kancelářemi. Uprostřed toho území má stát obchodní zařízení, u kterého bude část parkovacích míst pod zemí a část na povrchu.
Těsně před nástupem do funkce jste mluvil o tom, že v říjnu se začne čerpat voda z Berounky do vysychajícího Boleveckého rybníka. Řekl jste, že všechny odborné studie a stanoviska expertů potvrdily, že v Boleváku voda ubyla v důsledku sucha. To znamená, že je podle vás už vyloučeno, že pokles hladiny souvisel s problematickou výstavbou čtyř velkých bytových domů u rybníka, když u těchto domů teče voda k základům a je odčerpávaná do kanalizace? Někteří lidé právě v tom vidí příčinu poklesu hladiny v rybníce.
Nesouvisí to spolu. Myslím, že to prokázaly všechny odborné posudky, které jsme si nechali udělat. To, že je v Boleváku a v celé soustavě boleveckých rybníků málo vody, je důsledek sucha a výstavby sídliště na Severním předměstí. Když se sídliště kdysi stavělo, všechny splaškové a dešťové vody byly svedeny do kanalizace a tou do čistírny odpadních vod. Tehdy si nikdo neuvědomoval, co může způsobit, když do bolevecké soustavy z tak velké oblasti žádná dešťová voda už nedoteče. To se dá těžko napravit. Předělat sídliště, aby tam vznikla dešťová kanalizace, která svede vodu do soustavy rybníků, by stálo miliardy. Další rybník, který dokládá celkovou situaci, je Senečák. Ten byl před pěti roky vypuštěný kvůli odbahnění. Potom do něj voda natékala pět let, až nyní je plný. Původně se předpokládalo, že to potrvá jednu sezonu. To znamená, že nedostatkem vody trpí celá soustava rybníků.
Bolevák je ale závislý zejména na spodní vodě a voda z rybníka by mohla pod zemí prosakovat k základům domů nedaleko břehu.
Odborníci řekli, že není možné, aby se voda z Boleváku k těm domům dostávala. Ale můžeme se bavit o tom, že kdyby u Boleváku neexistovala výstavba, kanalizační sběrač, železniční trať nebo nová silnice od Studentské k Jateční ulici, pak by se od Mikulky přirozeným způsobem nějaké množství vody dostalo do Boleváku. Ale to množství by bylo tak malé, že by vysychání Boleváku nevyřešilo.
Pokud se město rozhodlo dotovat Bolevák vodou z Berounky, víte jistě, že to nezhorší v rybníku kvalitu vody, která je mimořádně čistá?
V tom jistotu máme. Voda z Berounky projde zařízením se speciální technologií, která ji vyčistí, aby byla nezávadná pro ekosystém v Boleváku.
Problém čtyř bytových domů u Boleváku, kde se dostává voda k základům, má letos vyřešit odvedení vody do rybníka. To také nemůže čistotu vody v rybníce zhoršit?
Tuto možnost prověřovali odborníci a došli k závěru, že to nehrozí. Projekt navíc bude potřebovat posudky a budou se k tomu vyjadřovat i lidé ze Správy veřejného statku, která má bolevecké rybníky ve správě, i odborníci na životní prostředí.
Pavel Šindelář
|
Jako primátor chcete klást důraz na téma bezpečnosti ve městě včetně vnímání bezpečnostní situace veřejností. Zlepšení si slibujete od připravované vyhlášky o zákazu pití alkoholu na veřejnosti v některých oblastech. Proč?
V Plzni není problém s celkovou bezpečností. Problém s bezpečností je v některých lokalitách a jsou místa, kde se část veřejnosti necítí bezpečně. V této záležitosti by vyhláška měla pomoci. Nyní jednáme o tom, na jaké území by se měla vztahovat. Určitě se bude týkat širšího středu města. To je poměrně velké území. V něm by se městská policie měla soustředit na konkrétní body, které každý zná – u Hlavní pošty, u Centrálního autobusového nádraží, u Hlavního nádraží nebo na Americké třídě. Týkat se to bude i sadového okruhu a pěších tras, které propojují centrum a Roudnou, a také některých míst na březích řek.
Nemůže vyhláška zbytečně omezovat lidi, kteří nikoho neobtěžují a třeba si v létě koupí pivo a sednou si s ním na trávník v sadovém okruhu?
Pokud bude vyhláška schválená, pak by se tím dopustili přestupku. Ty se ale dají řešit různým způsobem. Třeba domluvou nebo odebráním alkoholu. Cílem vyhlášky určitě nebude postihovat slušné lidi. Ty může strážník jen upozornit, že by měli vyhlášku respektovat a že si mohou sednout například na předzahrádku restaurace, kde s tím problém nebude. Stejně tak to nebude problém na trzích, při oslavě příchodu nového roku nebo pokud fotbalisti nebo hokejisti vyhrají titul. Vyhláška bude mířit na skupinky bezdomovců nebo jiných lidí, kteří svým chováním obtěžují okolí.
S podobnými vyhláškami už mají zkušenosti v jiných městech. Zabraly? Fungují?
Podle analýz, které jsem viděl, její uplatnění není velký problém u lidí bez domova. Oni nechtějí chodit do konfliktu, nechtějí, aby jim někdo odebíral alkohol. Myslím, že ti budou pravidla většinou respektovat. Jiná situace může být u zahraničních pracovníků, kteří tady nemají rodiny. U nich může být uplatňování vyhlášky složitější, ale myslím, že by se to zvládnout mělo třeba i s pomocí Policie ČR. Můžeme ji v tomto případě požádat o pomoc a budeme o tom jednat. Ale nebude to o tom, že by ozbrojené hlídky Policie ČR začaly chodit po městě. Mohly by jen pomoci, pokud by městská policie měla potíže.
Některé městské obvody spustily ankety, ve kterých se lidé mohou k zavedení vyhlášky vyjadřovat a případně říct, kde by v jejich čtvrti měla platit. Počítáte tedy, že by se vztahovala i na místa mimo širší centrum Plzně?
To nevylučujeme. Ale budeme si muset říct, jestli to městská policie bude zvládat. Asi nejhorší by bylo, kdybychom přijali vyhlášku a ta by nefungovala, protože by se dodržování nekontrolovalo. Bylo by to kontraproduktivní, protože by lidi viděli, že jsme sice něco schválili, ale je to k ničemu, když to nejsme schopní vymáhat. Bezpečnost problematických lokalit se nezlepší po přijetí vyhlášky rychle. Nebude to tak, že z města do podzimu zmizí skupinky lidí, kteří jiné obtěžují. Ti patrně budou zkoušet, jak moc bude policie důrazná. Nemůžeme slibovat, že z centra města zmizí bezdomovci. Žijeme ve městě, které má víc než 170 tisíc obyvatel a přes den je tady 230 tisíc lidí. Bezdomovci se v centru města budou vždycky pohybovat, protože v něm mají šanci na nějaký příjem nebo jiný zájem. Ale jsem přesvědčený, že vyhláška může zlepšit situaci v problematických místech.
