Třiadevadesátiletý Jiří Světlík prožil ve svém životě krušné chvíle. V roce 1944 byl nasazený do fašistického Německa, ve stejném roce jej zatklo gestapo za napomáhání nepříteli. Později strávil deset let v komunistickém žaláři.
To, co Jiřího Světlíka přimělo postavit se zločineckým režimům, byl podle něj skautský slib.
Čestné plakety |
„První bod slibu zněl trochu jinak než dnes. A to: Budu milovati vlast svou, Republiku československou, a sloužit jí věrně v každé době. To jsem tedy dělal, svůj slib jsem splnil,“ řekl během slavnostního ceremoniálu Světlík.
Jiří Světlík se narodil v roce 1923 v Plzni. Po nasazení do Německa během druhé světové války byl gestapem zatčen za napomáhání nepříteli, za přípravu k velezradě a rozklad branné síly německého národa. Soud však vykonán nebyl, protože soudní budova v Drážďanech byla zničena náletem spojeneckých vojsk.
Po válce začal pracovat v tiskárně svého otce. Když mu ji ale komunisté sebrali, nastoupil do tiskárny na keramické obtisky v Lokti. Tam byl spoluzakladatelem ilegální skupiny za účelem získávání informací o uranových dolech v Horním Slavkově a předávání západním zpravodajcům. Jejich činnost byla odhalena a členové skupiny zatčeni.
DALŠÍ OCENĚNÍJiřina Fuchsová - nar. 1943. V roce 1963 emigrovala, měla samizdatové nakladatelství, po roce 1989 byla mezi organizátory Občanského fóra, věnovala se budování Památníku zahraničních Čechů. BcA. Vladimír Líbal - nar. 1954, na přelomu 70. a 80. let produkoval v Mělníku hudební divadlo, které se satirickou formou zabývalo politickou situací, podepsal prohlášení Charty 77, několikrát vyslýchán na StB, spoluzakládal Občanské fórum v Plzni a v Klabavě, dva roky poslancem České národní rady. Stanislav Šmic - nar. 1927. V roce 1945 poskytl nocleh spolužákovi, který přišel ze západu a seznámil ho s člověkem, který patřil do okruhu místního národně sociálního poslance. Za to byl odsouzen na 12 let. Po návratu měl problém sehnat dobrou práci a studovat. Miroslav Svoboda - nar. 1962. V 80. letech byl členem záp. výboru Hnutí za občanskou svobodu, v roce 1989 zakládajícím členem Občanského fóra v Plzni a Křesťansko-demokratické strany. Je spoluzakladatelem Sdružení občanů Exodus. |
Soud mu udělil 20 let odnětí svobody a propadnutí veškerého majetku. „Prošel jsem asi desítkou nápravných zařízení. Po deseti letech jsem šel domů na amnestii,“ líčil svůj životní příběh Světlík. Připomněl také, že odsouzení museli zaplatit náklady na vyšetřovací vazbu i nájem za sál, v němž se monstrproces v roce 1952 odehrál.
Po roce 1989 byl Světlík rehabilitován. Věnoval se obnově skautského hnutí, dodnes přednáší a diskutuje se studenty na školách o totalitě. Je autorem knihy Paměti starého kriminálníka.
Světlík připomněl, že by se hodilo poděkovat i jeho kamarádům, s nimiž trestnou činnost páchal.
Žádný z nich už ale nežije. „V tomto věku už člověk nemá vrstevníky, se kterými by mohl chodit na pivo,“ svěřil se Světlík.
Spolu s Jiřím Světlíkem byli oceněni Jiřina Fuchsová, Vladimír Líbal, Miroslav Svoboda a Stanislav Šmic. Kromě pamětního listu si odnesli také stříbrnou plaketu o průměru sedmi centimetrů, na níž je vyobrazen Jan Palach.
„Je mi ctí předat Čestnou plaketu pěti statečným lidem, kteří mají vazbu na náš kraj a svými někdejšími postoji přispěli k tomu, že dnes žijeme v demokratické a svobodné zemi. Jejich zásluhy a osobní statečnost, se kterou vystupovali v době, která nepřála odlišným názorům, v době, v níž za názory a postoje byli lidé trestáni, si je třeba neustále připomínat. Tito lidé většinou nebývají známí ani slavní, ale o to více si zaslouží naši pozornost,“ uvedl hejtman Josef Bernard.
