Začínalo se symbolicky v 17 hodin, a ještě symboličtěji následovala v 17.17 hodin Modlitba pro Martu. Nechyběla ukázka dokumentu 17. listopad Plzeňana a jednoho z důležitých aktérů listopadových událostí 1989 Miroslava Antona.
Badatel, hudebník a spisovatel Radek Žitný akci začal vzpomínkou na hudebníka, skladatele i karikaturistu Františka Voborského, autora prvního obalu bonbonů hašlerek, ale hlavně autora písničky Chaloupky pod horami, která byla nejpopulárnější a na gramofonových deskách nejprodávanější písní roku 1938 v Československu. Byla ale i reakcí na zábor českého pohraničí na začátku 2. světové války a umělec to odnesl tvrdými výslechy na gestapu.
Jak připomněl Žitný, mohl spolupracovat s nacisty nebo se nechat umučit. I kvůli tomu, že u sebe doma schovával nacisty hledaného odbojáře, kývl na to, že bude pro nacisty kreslit karikatury. Následovaly tedy směšná zpodobnění ministra zahraničí Masaryka, hrozba šibenicí pro celou Voborského rodinu přinesla i karikaturu Edvarda Beneše a dalších osobností exilového odboje.
Nechyběl ani Winston Churchill v hampejzu. „Voborský to nesl těžce a samizdatově se snažil například tvořit protinacistické plakáty a honoráře rozdával perzekvovaným rodinám odbojářů,“ doplnil Žitný.
OBRAZEM: Satirické masky, protesty a pieta. Podívejte se na letošní 17. listopad |
Účastníci Reflexe se dověděli o Voborském, který byl také tvůrcem komiksové postavičky Pepiny Rejholcové, i to, že po roce 1945 ve svém bytě v Podolí vytvořil obvaziště pro raněné v pražském povstání. Skončil v borské věznici za kolaboraci, v polovině 50. let byl na amnestii propuštěn.
„Byl to exemplární případ vynucené kolaborace. Protože ho svědomí neustále tížilo, po propuštění z vězení běhal s kartáčem a čistil všechny možné pomníky padlých v 2. světové válce,“ sdělil Žitný na adresu Voborského, který zemřel v roce 1984.
Součástí čtyřhodinové akce byly vzpomínky i na další zajímavé postavy mezníků českých dějin.
