Okupanti obsadili Plzeň brzy ráno, většina lidí jela teprve do práce

  9:22aktualizováno  9:22
Němci 15. března 1939 převzali moc nad Plzní časně ráno. Většina lidí teprve mířila do práce. Stejně jako armáda měli četníci a policisté zákaz používat proti okupantům zbraně. Ty jim nakonec Němci i zabavili. Ponechali jim pouze pistole. „Byla zachována kriminální služba, protože zloději jsou za každého režimu,“ říká badatel Tomáš Herajt.

Policisté Policejního komisařství Cheb a četníci na společném nástupu. Tito muži byli přímými svědky vzestupu nacistické ideologie v pohraničí. | foto: Archiv Tomáše Herajta

Před 15. březnem 1939 měli Němci od svých zpravodajců z území Československa hodně informací o činnosti naší armády, policie a dalších ozbrojených sborů.

„Československá policie zase věděla, že dojde k naší okupaci. Proto už v předstihu skartovali spisy Zpravodajské ústředny, což bylo tehdejší obranné zpravodajství. Jedna z jejích poboček byla v Plzni. Skartovaly se kartotéky, vypláceli konfidenti, aby nebyli v ohrožení, a německým silám se dostalo pokud možno co nejméně informací. Nepodařilo se to ale dokonale. Zůstala kartotéka homosexuálů, ale i agenda o KSČ, která byla brána od určité doby jako rozvratná síla vůči státnímu zřízení republiky. Tyto informace pak umožňovaly nacistům snazší tipování osob, jež se mohly stavět proti novému režimu,“ vysvětlil badatel Tomáš Herajt, který se specializuje na regionální historii policie a četnictva.

Ještě na začátku roku 1939 fungoval bezpečnostní sbor na Plzeňsku tak, že četníci byli na venkově a policie ve městě. Četníci byli první, kteří se setkali s valící se nacistickou armádou. Mohli jen skřípat zuby, nezmohli nic. Rozkaz jim zapověděl sáhnout po zbraních.

„Němci byli v Plzni časně ráno. Tehdejší policejní ředitel v Plzni Josef Mainer vzpomínal, jak si 15. března ráno otevřel komisař gestapa kancelář vedle té jeho. Když Němci převzali správu nad městem, což bylo relativně velice rychlé, Plzeňané teprve šli do práce,“ popsal Herajt.

Dodal, že měl pochopení pro frustraci policistů, četníků, financů, povolaných vojenských záloh i armády, když dostali rozkaz, že na obranu státu nesmějí použít zbraně.

Fotogalerie

„Řada policistů a četníků byla v období první a druhé mobilizace zařazena do Stráže obrany státu. Na vlastní oči byli v pohraničí svědky výbojů freikorpsu, bojůvek SDP na území Československa. Současně byli obětí politiky, když měli nařízeno nepůsobit agresivně vůči Německu. Viděli, co se děje, ale mohli jen koukat. Přitom byli v prostoru mezi budovanou linií pevností a hranicí s Německem. Byli si vědomi, že když dojde k vojenskému zásahu a bude vydán rozkaz k obraně, nemají kam ustupovat. Byli smíření s tím, že položí své životy při obraně vlasti,“ řekl badatel.

Když okupanti převzali správu nad Plzní a celým regionem, okamžitě začali s odzbrojováním policie a četnictva. Zabavili všechny lehké kulomety a pušky z výzbroje, policistům a četníkům nechali jen pistole.

„Zůstal zachovaný výkon pořádkové, dopravní, hlídkové a také kriminální služby, protože zloději jsou za každého režimu. Někteří policisté původně pracující ve zpravodajské službě se od nových vládců dočkali výhrůžek, že půjdou do koncentračního tábora. Na nějakou dobu přišli i o svobodu,“ popsal Tomáš Herajt.

V této souvislosti zmínil pozici plzeňského policejního ředitele Josefa Mainera, který byl před obsazením Československa také přednostou zpravodajské ústředny v západočeské metropoli. Na policejním ředitelství vznikla po 15. březnu odbojová skupina. Její členové pomáhali s úkryty například parašutistům před atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, což inspektory Václava Krále a Jana Bejbla nakonec stálo život.

Při náletu na Škodovku v roce 1942 zapalovali policejní odbojáři ohně, jež sloužily k orientaci pilotů. Podle badatele bylo několik příslušníků rozpuštěné zpravodajské ústředny přeřazeno s vědomím ředitele Mainera k plzeňskému gestapu.

„Domnívám se, že to bylo i proto, aby gestapo mělo kontrolu nad lidmi, kteří mohli pracovat proti nim. Pracovali zejména v protižidovském referátu, překládali kartotéky, docházeli do pozemkových knih. Oni tam šli s vědomím doktora Mainera. K záchraně lidí se snažili využívat informace, které získali při službě,“ vypráví specialista.

Z předválečných policejních zpravodajců, kteří pak pracovali na gestapu, skončil nejhůře Alois Sedláček. Po válce byl popraven. Jako jediný z nich byl na gestapu zařazen do protikomunistického referátu. „Když jsem se snažil zmapovat jeho osudy, zjistil jsem, že v jeho případě nálepka kolaboranta byla neprávem. Jemu asi nejvíc ublížilo, že se dostal k informacím, kdo kolaboroval, kolik toho kdo pustil při výsleších. Přesně to se ale nehodilo nastupujícímu komunistickému režimu,“ dodal ke svému bádání Herajt.

Policejní odbojář zajišťoval falešné dokumenty, byl popraven

Dalším z plzeňských policejních odbojářů, který nepřežil válku, byl Jaroslav Koukolík. O něm badatel zjistil, že částečně mohl mít i židovský původ. „Tady se ukazuje síla tehdejšího ředitele Mainera, který ho nějakým způsobem dokázal ochránit. Koukolík dělal správní činnosti. Společně s Vojtěchem Rojíkem, starostou z plzeňské části Újezd, zajišťovali falešné dokumenty a varovali lidi,“ uvedl badatel. Rojík byl podle pamětní desky na jeho domě zatčen gestapem v roce 1942 a o rok později popraven.

Při prozkoumávání historických dokumentů z území současného Plzeňského kraje narazil badatel na desítky případů kolaborace policistů nebo četníků. V Plzni jich podle jeho zjištění nebylo mnoho.

Sankce hrozily těm, kteří poslouchali zahraniční rozhlas

„Jinak to ale vypadalo v pohraničí. Tam najednou řada mužů v uniformách zjistila, že má i německé kořeny, a přešli na druhou stranu. V protektorátu se hodně objevovali čeští kariéristi, kteří vycítili šanci. Případy vyřizování osobních účtů se projevovaly až po roce 1940. Problém policistů a četníků byl v tom, že okupační správa vydávala nařízení a vynucovala jejich dodržování. Za jejich nedodržování hrozily sankce včetně koncentráku nebo i popravy. Klasické byly případy se zatemňováním. Když někdo neměl zatemněné okno, policista nebo četník tam musel jít a dát za to pokutu. On třeba ani nechtěl, ale když nedal pokutu a někdo se to dozvěděl, udal ho. Byly ale mnohem tragičtější případy. Třeba poslech zahraničního rozhlasu se trestal smrtí. Četníci na stanici v Janovicích nad Úhlavou ho poslouchali. Někdo je udal a smetlo to celou stanici,“ dokreslil situaci Tomáš Herajt.

Přidal ještě jeden konkrétní případ tragického osudu plzeňského policisty. Na pamětní desce policejní budovy na plzeňském Anglickém nábřeží je jméno Adolfa Hrčky, kterého na smrt poslala uklízečka. Její bratr byl konfidentem. Tehdy se mezi policisty dělala sbírka na zimu. Hrček se o ni podle udání vyjádřil neuctivě. Měl říct snad něco v tom smyslu, že do Vánoc budou pryč.

„V té době už v Plzni nebyl ředitel Meiner, ale velel tu německý policejní úředník. Ten míval v Měšťanské besedě politická školení. Jednoho takového se po sbírce účastnil i Hrček. Tam si pro něj přišlo gestapo. Už se nevrátil,“ nastínil badatel Tomáš Herajt.

Autor:

Volby do EP proběhnou v České republice 24. a 25. května. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Do Evropského parlamentu kandiduje 39 uskupení.

Nejčtenější

Plzeň zná soupeře pro předkolo Ligy mistrů, Slavia může narazit i na Ajax

Jan Kopic (vlevo) s Alešem Čermákem z Plzně brání madridského kanonýra Karima...

Basilej, Olympiakos Pireus, případně PSV Eindhoven. Fotbalová Plzeň zná okruh soupeřů, na které může narazit v...

Plzeňský klub čeká na výsledky vyšetřování. Podle svědků boural Krmenčík

Plzeňský útočník Michael Krmenčík je rozmrzelý, neuspěl proti Bohemians.

Pražští policisté vyšetřují dopravní nehodu z pondělního rána, kdy řidič narazil do několika zaparkovaných aut. Poničil...

Medici odmítají praxi v malých nemocnicích, chtějí na nejlepší pracoviště

Operační sál ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Studenti plzeňské lékařské fakulty Karlovy univerzity se bouří. Škola totiž rozhodla, že v šestém ročníku už nebudou...

KOMENTÁŘ: Proč fotbalová liga v novém fanoušky neláká

Tvrdé souboje provázely souboj o titul mezi Slavií a Plzní.

Když tenis před téměř padesáti lety na konci vyrovnaného setu zavedl zkrácenou hru zvanou tie-break, aby nedocházelo k...

Vrba ve Spartě? Šádek: Nevidím nic, co by nasvědčovalo koučovu odchodu

Zástupci Viktorie Plzeň vysvětlují, proč trenéra Pavla Vrbu (uprostřed) nepustí...

Podle Adolfa Šádka, generálního manažera Viktorie Plzeň, povede západočeský klub i v příští sezoně kouč Pavel Vrba....

Další z rubriky

Schizofrenik, který vraždil mačetou, jde do detence. Před činem trpěl bludy

Davida K. přivedli ke Krajskému soudu v Plzni policisté ze zásahové jednotky....

David K., který podle vyšetřovatelů loni v prosinci v Plzni brutálně zavraždil mačetou mladistvého chlapce, půjde do...

Expolicista za úplatek varoval před kontrolami ubytoven, dostal pokutu

Bývalému policistovi Petru Hynkovi hrozí za zneužití pravomoci úřední osoby až...

Bývalý policista Petr Hynek, který vyzrazoval provozovatelům plzeňských ubytoven plánované kontroly cizinecké policie a...

Zloději na útěku oblékli bundy od bezdomovců, chtěli zmást policisty

Ilustrační snímek

Neotřelý způsob, jak zmást policisty, zvolili dva muži, kteří v Plzni ukradli tržbu z prodejny Žabka, po akci nabourali...

České školství zaostává. Rozdíly mezi školami se prohlubují
České školství zaostává. Rozdíly mezi školami se prohlubují

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Najdete na iDNES.cz