Pravděpodobně to byla mláďata vybraná z hnízd na některé zateplované budově.
"I když tento skutek má určité známky lidskosti a citu, byla tato změna pro mláďata značným problémem. Odchovat a dokrmit mládě rorýse obecného v zajetí je ve většině případů nad lidské síly. Živí se totiž výhradně určitým druhem bezobratlých živočichů, které chytá vysoko ve vzduchu a najít vhodnou náhražku potravy je prakticky nemožné," vysvětluje šéf záchranné stanice Karel Makoň.
Do fasád domů je možné při opravě zabudovat i speciální budky pro rorýse.
Proto také záchranáři část mláďat ihned okroužkovali a vypustili do přírody. Těm, která ještě nedokázala létat, ale museli najít adoptivní rodiče. "Umístili jsme je do náhradních hnízd na námi sledované hnízdní kolonii," řekl Makoň.
Rorýs obecný je jedním z nejrychleji létajících ptáků a býval častým obyvatelem historické zástavby i panelových sídlišť. Nyní je však téměř vyhuben.
"V minulosti docházelo k ničení hnízdišť i zazdívání živých ptáků. Padlo dokonce i několik pokut ze strany České inspekce životního prostředí," podotkl Makoň.
V Plzni byly před léty početné kolonie rorýsů zejména na panelových sídlištích na Lochotíně, Vinicích, ve Skvrňanech či staré zástavbě na Borech.
"Zatímco na těchto lokalitách v důsledku zateplování rorýsů radikálně ubylo, a to možná až o 75 procent, Doubravka se zatím ještě docela drží. Je to dáno právě možnostmi hnízdění. Takovou rorýsí bytovkou je například třípatrový obytný dům v ulici Nad Týncem. Ten má pod střechou kolem čtyřiceti větracích otvorů, přičemž v každém z nich hnízdí jeden pár rorýsů," říká Makoň.
Nyní už je podle něj situace stabilizovaná a i díky odboru životního prostředí Krajského úřadu v Plzni se daří zajistit rorýsům při zateplování budov "náhradní bydlení". Existují třeba speciální hnízdní budky, které se vsazují rovnou do nové fasády.
