Při vzniku mimořádné budovy sehrál Jaroslav Möller roli koordinátora stavby, trávil zde mnohem více času než jiní, a to i na úkor osobního života i zdraví.
„Po dvou letech jsem se teď dostal k doktoru, protože jsem zjistil, že už tam prostě musím,“ prohlásil pár dnů po tom, co byla stavba za 880 milionů zkolaudována.
Otevření divadlaSlavnostní otevření Nového divadla v Plzni se uskuteční před premiérou Prodané nevěsty 2. září. Budova je prvním kompletně novým divadlem postaveným v Česku po roce 1989. Divadlo má dva sály. Větší je pro 460 diváků a menší studiová scéna pro 150 lidí. |
Jaroslav Möller řekl, že jeho úloha koordinátora nyní v podstatě skončila. Upozorňuje ale, že zejména lidé, kteří budou v divadle pracovat s výjimečným jevištním zařízením, budou muset za provozu hodně rychle sbírat zkušenosti, které zatím nemohli nikde získat.
„Budou se to minimálně rok učit, protože jinde to nebylo možné,“ zdůrazňuje Möller.
On sám si právě nejmodernější techniky v nové budově cení nejvíc. „Vybavení žádného jiného divadla v Česku se s tím vůbec nedá srovnat. V republice nic podobného není.“ Technika v Novém divadle například dokáže zcela zrušit bariéru mezi jevištěm a hledištěm.
Z dokončení stavby je její koordinátor šťastný. „To určitě. A myslím, že tohle divadlo tady bude ještě za sto let lidem sloužit.“
A jak tedy vnímal poměrně častou kritiku ceny stavby, která se přiblížila k 900 milionům? Leckdo se v souvislosti s tím ptal, zda za tu sumu Plzeň divadlo potřebuje, nebo zda nemělo být menší, skromnější.
„Ta částka za divadlo je velká. Ale plánovalo a zvažovalo se to tady spoustu let. Na talíři proti stavbě nového divadla bylo zavření Komorního divadla, které nevyhovovalo z mnoha důvodů, ale také možnost zrušit dva ze čtyř divadelních souborů. Svou roli hrálo i to, že divadlo slouží nejen lidem z Plzně, ale z celého kraje,“ říká Jaroslav Möller.
Nové divadlo v Plzni    |
Připomíná, že divadelníci museli v průběhu stavby slevit z mnoha svých představ zejména kvůli úsporám. „A bylo toho dost. Například padly úvahy o ještě jednom pobočném jevišti. Nebo klimatizace v provozní budově, kde prostě není nikde. A kromě toho se úspory dotkly mnoha drobnějších záležitostí. Bylo totiž třeba se rozhodnout, zda ty věci obětujeme, nebo divadlo nevznikne vůbec,“ vysvětluje Möller.
Ač se názory lidí na podobu Nového divadla dost rozcházejí, Jaroslav Möller tvrdí, že jemu se projekt líbil od samého začátku.
„Postupem času jsem se s tou budovou sžil. Zvykl jsem si na to, že je to v podstatě funkcionalistický dům, který má především sloužit lidem. Divadlo děláme jako všichni kvůli divákům a já myslím, že stálo za to ho postavit,“ prohlásil Möller.
Pokud má vybrat, co bude podle něho právě pro diváky tou nejpodstatnější změnou k lepšímu, pak je přesvědčen, že to jistě bude nesrovnatelně lepší výhled.
Kvůli většímu sklonu hlediště zřejmě už totiž nebude nikomu vadit, pokud si před něho sedne člověk o hlavu větší. „To, že dobře uvidí na jeviště, bude pro lidi snad tou největší výhodou,“ dodává Jaroslav Möller.
