V uplynulých dnech vyšly tři nové tituly pro milovníky Brd a Šumavy....

V uplynulých dnech vyšly tři nové tituly pro milovníky Brd a Šumavy. Pokračování dvou knih o brdských a šumavských vrcholech a 100 zajímavostí ze Šumavy. Na snímku jsou jejich spoluautoři - zleva: Jan Hajšman, Jaroslav Vogeltanz a Petr Mazný. | foto: Martin Polívka, MAFRA

Do Brd jezdívali na letní byty i pražští umělci, říká autor nové knihy

  • 0
Beran, Brda nebo Hradec - to jsou některé brdské kopce, kterým je věnována nová kniha Tajemství brdských vrcholů II spisovatele Jana Hajšmana. Inženýr elektrotechniky si brdské lesy zamiloval a zdejší kopce prošlapal, projel na kole i na lyžích.

Jsou v Brdech nějaké rarity, které jste na svých častých cestách do této oblasti objevil?
Ve středních Brdech je dost zajímavých míst, které se, pokud bude vojenský újezd zrušen, určitě stanou součástí nových značených cest. Příkladem jsou Jinecké hřebeny, skalnatý hřeben mezi Ohrazenicemi a Valdekem, jehož hrad Valdek už je zpřístupněné místo. Jedná se o výrazný skalnatý hřeben s rozhledy, s výhledem na cílovou plochu Brd se zbytky původních lesů. Je to velice hezký a vzácný kus přírody.

Kolik je v Brdech kopců - osmistovek?
Říká se, že jich je deset, ale je jich trochu víc.

Vyšlo o Brdech hodně literatury?
Kniha použitelná pro turisty, kde jsou informace historické, přírodní i turistické a zároveň doplněné současnými fotografiemi, výhledy a panoramaty, se zatím neobjevila.

Z čeho jste vycházel při přípravě knihy o brdských vrcholech?
Nastudoval jsem veškerou literaturu, která o Brdech vyšla. Začal jsem průvodci z konce 19. století. První turistický průvodce, kdy lidé objevovali centrální Brdy, vyšel asi v roce 1897. Okrajové části objevovali turisté ještě dříve, od poloviny 19. století. Hodně se Brdy zabýval po svém založení Klub českých turistů.

Na kopcích vyrůstaly první rozhledny. Byly většinou dřevěné, takže po deseti, patnácti letech zanikly. Dnes se turisté znovu snaží o jejich vybudování. Příkladem je Kotel nad Rokycany o výšce 575 metrů, kde fungovala rozhledna na přelomu 19. a 20. století. A dnes už se zde staví nová.

Kde by podle vás mohla ještě vzniknout rozhledna?
Pozorovací vojenská věž, která byla využívaná i turisty, stála na Beranu nad Svatou Dobrotivou u Zaječova nebo na vrchu Jordán v centrálních Brdech.

Zmínil jste, že turistické a vojenské využití Brd se za první republiky velmi dobře doplňovalo. Jak to tehdy vypadalo?
V sobotu a v neděli se do Brd vždy nahrnuli turisté. Jezdívali tam na letní byty i známí pražští umělci.

Jaká část vojenského újezdu je dnes zpřístupněná veřejnosti?
Tak deset procent hlavně v okrajové části. Přitom síť cest je tam poměrně hustá. Jsou i velmi dobře udržované, protože údržba spadá pod vojenské lesy, které jsou hospodářské. Řekl bych, že cesty jsou udržovanější než na Šumavě. Dnes už existují i mapy, takže se v Brdech dá slušně orientovat. Síť značených stezek je ale zatím jen při okraji.