V Nepomuku na Plzeňsku si připomněli 630 let od umučení Jana Nepomuckého. Akce...

V Nepomuku na Plzeňsku si připomněli 630 let od umučení Jana Nepomuckého. Akce vyvrcholila uložením relikvie blahoslaveného Karla I. Habsburského do kostela svatého Jana Nepomuckého. (18. 3. 2023) | foto: Ladislav Vaindl, 5plus2.cz

Nepomuk získal relikvii posledního českého krále, je uložena v kostele

  • 1
V Nepomuku na Plzeňsku si připomněli 630 let od umučení místního rodáka svatého Jana Nepomuckého. Akce vyvrcholila uložením relikvie blahoslaveného Karla I. Habsburského do tamního kostela. Panovník pocházel z rodu Habsburků, jehož patronem byl právě západočeský světec.

Život a především smrt svatého Jana Nepomuckého jsou opředeny mnoha tajemstvími a legendami. Jisté je, že patří mezi nejoblíbenější české světce. Jeho věhlas navíc sahá nejen do všech končin Evropy, ale jeho kult je živý třeba v Jižní Americe nebo v Asii. V březnu uplynulo 630 let od jeho umučení.

„Svatý Jan Nepomucký je v katolických zemích jedním z nejvíce znázorňovaných fenoménů hned za Ježíšem Kristem a Pannou Marií. Je známo, že na světě má přes 66 tisíc soch a farnosti i svatojánské spolky jemu zasvěcené lze stěží spočítat. Je to taková zvláštnost, přesto, že byl těžce mučen, mlčel a neprozradil nic, včetně zpovědního tajemství,“ říká Václav Česák, předseda Matice sv. Jana Nepomuckého, jež se stará o odkaz významné osobnosti s tím, že lidé k Janovi chovali velkou zbožnost už předtím, než se stal svatým. Stavěli mu kostely a oltáře.

Jan z Pomuku (dnešní Nepomuk) se narodil kolem roku 1340. Působil jako kanovník u sv. Jiljí a doktor dekretů. Od roku 1389 byl kanovníkem vyšehradské kapituly a generální vikář arcibiskupa pražského ve věcech duchovních. Světec přišel o život ve 14. století kvůli sporům s králem Václavem IV.

Spory s králem Václavem IV.

Dlouhá staletí byla jeho smrt vysvětlována legendou, kterou rozšířila Kosmova kronika. Dle ní měl být svatý Jan zpovědníkem Václavovy manželky. Když po něm panovník chtěl, aby mu sdělil, s čím se mu jeho žena svěřila, odmítl. Příčin bylo ale nejspíše více.

„Hlavním důvodem bylo církevní schizma, a z toho vzniklé nepřátelství mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Jenštejnem. Králi velmi záleželo na tom, aby mohl ovlivňovat dosazování biskupů a dalších vyšších církevních hodnostářů. V roce 1393 se tyto spory vyostřily v souvislosti s volbou nového kladrubského opata,“ píše se v materiálech Matice sv. Jana Nepomuckého.

Historické prameny hovoří o tom, že Jan zemřel 20. března roku 1393 proto, že stvrdil volbu kladrubského opata, a také proto, že byl úředníkem králova úhlavního nepřítele, arcibiskupa Jana z Jenštejna. Jiné prameny zase uvádějí jako dominantní příčinu Janovy smrti skutečnost, že se opovážil kritizovat samotného krále. A jako další možná příčina se uvádí, že Jan nechtěl vyjevit králi zpovědní tajemství královny.

„Nelze jednoznačně prokázat, co bylo pro tragický skon světce hlavním důvodem, mnohé však nasvědčuje tomu, že právě zachování zpovědního tajemství dovedlo krále až k nepříčetné nenávisti. O tom svědčí především králova nebývalá aktivita v mučírně. Vždyť osobně Jana pálil na boku pochodní, aby vyzvěděl potřebné,“ píše se dále v dokumentu.

Aby se pak panovník definitivně zbavil umučeného světcova těla, vydal rozkaz svrhnout ho večer do Vltavy v místě, kde nyní na Karlově mostě stojí socha sv. Jana.

Výroční pouť na připomenutí 630. výročí od umučení svatého Jana Nepomuckého vyvrcholila uložením relikvie blahoslaveného Karla I. Habsburského do kostela svatého Jana Nepomuckého.

Panovník pocházel z rodu Habsburků, jehož patronem byl právě západočeský světec. Částečku volného žebra, která byla získána při komisionálním otevření hrobu blahoslaveného Karla I. Rakouského na Madeiře, přivezl člen modlitební ligy Karl Eugen Czernin z Bruselu.

O věnování relikvie rozhodl arcivévoda Lorenc

Tam žije Karlův vnuk arcivévoda Lorenc, který rozhodl o věnování relikvie. „Pro Nepomuk je to velká pocta, protože počet relikvií je v současné době celosvětově uzavřen, nicméně Habsburský rod si uvědomuje velkou spojitost se svatým Janem Nepomuckým, který byl osobním patronem jejich domu a zasloužili se o jeho blahořečení i svatořečení,“ řekl místostarosta Nepomuka Pavel Motejzík.

Zástupci habsburského rodu často navštěvovali světcův hrob. Mířili také do jeho rodiště. „Bohužel Karel kvůli první světové válce a svému předčasnému úmrtí Nepomuk navštívit nestihl, ale všichni Habsburkové, kteří byli na českém trůně, v Nepomuku byli. Dochovaly se o tom záznamy ve farních kronikách, dokonce je tam citováno, že jedno oko nezůstalo suché a jedno srdce nepohnuté,“ vysvětlil Motejzík.

Nápad uložení Karlovy relikvie v Nepomuku vznikl vloni u příležitosti 100. výročí panovníkovy smrti. Autorem relikviáře je sochař Václav Česák. „Podstavec v bronzovém provedení a horní část z barevného skla vychází z doby blahoslaveného Karla I., kdy hlavním znakem avantgardního umění byl především kubismus a modernismus. Modernisticky pojaté bronzové propletené ratolesti – olivová, která je symbolem míru, a lipová, která vyjadřuje vztah Karla I. k Čechám – směřují přímo k jeho ostatku – relikvii,“ sdělil Česák.