„Za poslední dva roky se zde stalo pět nehod mladých řidičů ve věku 18 až 31 let. Hlavní příčinou nehod byla nepřiměřená rychlost. Mírná zatáčka u odbočky na Klášter navazuje na dlouhé rovné úseky, a to především ze směru od Měcholup. Navíc vozovka z tohoto směru i mírně klesá. To vše hraje patrně roli, proč mladí jedou vyšší rychlostí, než by to obezřetná jízda vyžadovala,“ vypočítal Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je autorem a provozovatelem Portálu nehod.
Jenže tady nebourají jen mladí. Průjezd zatáčkou mnohdy nezvládnou ani zkušení šoféři. Zajímavá jsou i data ke kolizím v úseku 100 metrů na obě strany od zatáčky, které na základě dopravních nehod řešených policií zpracovalo Centrum dopravních výzkumů. Z nich vyplývá, že za posledních 10 let právě v tomto 200 metrů dlouhém úseků policisté řešili 38 bouraček.
V zatáčce a přímo na ni navazující křižovatce většinou dochází k čelním nebo bočním srážkám protijedoucích vozidel, případně střetům s odbočujícími vozy.
Rychlá jízda i mokrý asfalt
Poseté značkami o nehodách jsou ale i navazující rovné úseky silnice první třídy. Tam často bourají šoféři, kteří zatáčkou projeli příliš vysokou rychlostí a pak se snaží svůj vůz ještě udržet na silnici. Když se jim to nepovede, buď se srazí s jiným autem, nebo vyletí z vozovky, někdy i ve smyku. Pak tahle jízda končí v příkopech, pod náspem nebo nárazem do stromů, plotu či dopravního značení.
V mnoha případech je v databázích u nehod kromě nepřizpůsobení rychlosti uvedený i mokrý asfalt při dešti nebo krátce po něm. I za únorovou tragédií, při které zemřel 78letý řidič, je podle předběžných zjištění kombinace rychlosti a vlhké silnice.
„Řidič osobního vozidla Opel jedoucí od Plzně na Nepomuk při projíždění pravotočivé zatáčky nepřizpůsobil rychlost jízdy, dostal na mokré vozovce smyk a přejel do protisměru. Tam se čelně střetl s projíždějícím autobusem. Utrpěl zranění neslučitelná se životem,“ řekla tehdy policejní mluvčí Dagmar Brožová.
Řidič autobusu uvedl, že nejel příliš rychle. „Najednou se v zatáčce objevilo auto a mířilo na mě. Brzdil jsem, ale už jsem nemohl nic dělat. Narazilo do nás,“ popsal řidič Safeto H. Muratov, který s autobusy jezdí 10 let. Dva z turistů se v autobusu po nárazu lehce zranili.
Rizikový úsek je označen červenými značkami
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Riziková zatáčka je na silnici první třídy Plzeň – České Budějovice. „Průběžně tam upravujeme dopravní značení a povrch, letos patrně dojde ke snížení maximální rychlosti. Přestavbu křižovatky máme v plánu provést v roce 2024,“ uvedl vedoucí provozního úseku ředitelství silnic a dálnic v Plzni Michal Syřínek.
Podobný problém vyřešili před 11 lety na Klatovsku, kde často bourala auta v zatáčce na konci rovinky u Kokšína. Při 26 bouračkách mezi lety 2007 až 2010 tu zahynuli tři lidé. Problémové místo také bylo na silnici první třídy, v tomto případě Plzeň – Klatovy. Silničáři tehdy nebezpečnou zatáčku osadili varovným značením. „Od té doby počet nehod i jejich následků výrazně klesl,“ potvrdila v září 2012 MF DNES klatovská policejní mluvčí Dana Ladmanová.
Jen pro srovnání, z databáze Centra dopravního výzkumu vyplývá, že od 1. ledna 2013 do 31. ledna 2023 v tomto místě policisté řešili devět bouraček, při kterých se dohromady zranilo pět lidí lehce a jeden těžce.
Dalšími místy v kraji, kde se často bourá, je výpadovka na Karlovy Vary kolem Chotíkova nebo Všerub, na Domažlicku pak dlouhá rovinka mezi Kdyní a odbočkou na Nový Dvůr či Kout na Šumavě, dále silnice na severním Plzeňsku od Třemošné ke Kaznějovu i od Plas do Kralovic.
Při čelním střetu s autobusem zemřel u Nepomuku řidič osobního auta (3. 2. 2023)
