Ze silničního mostu u Kyšic to vypadá, že po kolejích položených od Ejpovic může do nejdelšího železničního tunelu v republice přijet první vlak.
U nově vybudované trati mezi betonovými stěnami už stojí návěstidla, stavbaři ve čtvrtek osazovali poslední betonové díly do stěny, která mezi Ejpovicemi a vjezdem do tunelu u Kyšic lemuje trať zapuštěnou několik metrů pod úrovní okolního terénu.
„Hlavní rozdíl mezi tratí před tunelem a uvnitř tunelu je v uložení kolejové dráhy. Zatímco v zářezu před tunelem je kolejiště v klasickém stěrkovém loži, jak je lidé znají z tratí, uvnitř bude takzvaná pevná jízdní dráha. To znamená, že kolejnice jsou upevněné ve speciálních panelech,“ vysvětluje Petr Hybský ze společnosti Metrostav.
Jak se staví tunel |
V moderních železničních tunelech se tento způsob upevnění kolejí používá velmi často i kvůli případnému zásahu záchranářů. Z dostupné projektové dokumentace o výstavbě tunelů vyplývá, že záchranářská vozidla mohou bez problémů po betonu v tunelu jet. Po klasickém kolejišti se štěrkem a pražci je jízda velice složitá.
U kyšického vjezdového tunelového portálu je v těchto dnech hodně rušno. Stavbaři očišťují místy až 20 metrů vysoké boční stěny a usazují na ně definitivní obložení. To uvidí cestující z vlaku.
Konečnou podobu už mají i oba dobetonované tunelové portály na kyšické straně. Jsou vytažené ještě několik metrů směrem k Ejpovicím, z dálky vypadají, jako kdyby byly šikmo seříznuté.
„Prostor mezi oběma tubusy bude obložený gabionovými koši, do kterých budou naskládané kameny. Horní část portálu nad oběma tubusy bude zatravněná,“ říká Petr Hybský.
Na plzeňské straně tunelu stavbaři právě budují bednicí konstrukci pro portály. Tady ještě nezačala pokládka kolejí od tunelu směrem k současné železniční trati na Plzeň.
Do severního tubusu, jehož ražba skončila loni v říjnu, stále vjíždějí z kyšické strany domíchávače plné betonu. Ven ale vyjíždějí na plzeňské straně. „Dokončuje se betonáž chodníků uvnitř tubusu, ve kterých jsou zároveň kabelovody,“ vysvětluje Hybský ještě před tím, než jsme vjeli do tunelu.
Jeden z domíchávačů jel za námi. Dojel až do půlky více než čtyřkilometrového tunelu, tam zastavil. Parta asi osmi mužů v přílbách a reflexních vestách na nic nečekala. První chytil vypouštěcí koryto, další vzali lopaty, hladící prkna a další nástroje potřebné při betonování. Muž u koryta směřoval betonovou směs na pravou stranu tubusu do bednění, na jehož dně už byly položené chráničky kabelovodů.
Každých 25 metrů je v budoucím chodníku usazená přes půl metru vysoká konstrukce připomínající kvádr s několika kruhovitými otvory po stranách. Je to forma kontrolní šachty kabelovodu. Jakmile beton zatvrdne, dělníci dřevěnou konstrukci vyndají.
Po protažení kabelů bude šachta překrytá speciálním poklopem. Za necelou čtvrt hodinu je osm kubických metrů betonu z domíchávače uvnitř bednění. Dělníci hustou hmotu vibrují a rovnají, dokud povrch není úplně hladký.
Na levé straně tubusu zatím další parta spojuje trubky budoucího suchovodu. I ten vede v každém z tunelů na dně chodníku. V případě požáru se suchovod automaticky naplní vodou a hasiči hned po příjezdu mohou začít hasit a zdolávat oheň.
Tuny trhaviny rozporcovaly skálu (26. října 2015)
27. října 2015 |
Ačkoli se to nezdá, vnitřek tunelového tubusu je osvětlený pracovními barevnými zářivkami. Kromě běžného bílého světla je na stěnách každých sto metrů zelená, a je tam i osm fialových. Ty jsou jen v místech propojovacích chodeb mezi severním a jižním tubusem.
Kromě toho, že umožní průchod v případě nehody z jednoho tubusu do druhého při evakuaci lidí, budou v nich ukryté například trafostanice a některé z technologií nezbytných pro fungování tunelu. Někde už jsou uvnitř průchodů osazené protipožární dveře, z tubusu do chodeb budou navíc ještě speciální tlakové dveře.
Ražba jižního tubusu začala v únoru 2015, razicí stroj se po 4,1 kilometrech v podzemí objevil na plzeňské straně tunelu v červnu 2016.
Severní tubus začal stroj pokřtěný Viktorie razit na konci září 2016, dílo dokončil loni v polovině října.
Se zahájením zkušebního provozu v tunelu se počítá na přelomu listopadu a prosince letošního roku. Jízda mezi Plzní a Rokycany bude kratší asi o šest kilometrů a až o deset minut rychlejší než nyní.
Viktorie prorazila nejdelší železniční tunel (7. října 2017)
7. října 2017 |
