Po osmdesátých letech se stavy sokolů začaly zvyšovat i v dalších oblastech. Díky pomoci ochranářů, kteří jim vytvářeli vhodná hnízdiště na vysokých průmyslových objektech, se několik párů usadilo i v Praze.
V současnosti má sokol stěhovavý na Šumavě několik hnízd a úspěšně zde odchovává mláďata. Tito vzácní dravci jsou velmi citliví na vyrušování, a proto je nezbytné, aby správci parku v určitých obdobích omezovali přístup lidí do oblastí, kde hnízdí.
V sedmdesátých letech minulého století v Česku zřejmě nehnízdil žádný pár sokolů a podobná situace panovala i v okolních státech.
Na Šumavě hnízdí přirozeně
Mluvčí Správy Národního parku (NP) Šumava Jan Dvořák uvedl, že první pozorování sokolů v Česku po dlouhé době proběhla na konci osmdesátých let v oblasti jezer Královského hvozdu, konkrétně u Černého a Čertova jezera. Podle jeho slov je velmi pravděpodobné, že tam sokoli hnízdili již tehdy, ale kvůli nepřístupnosti těchto lokalit nebylo možné provádět podrobnější monitoring.
„První prokázané novodobé hnízdění sokolů v Čechách bylo zaznamenáno v roce 1991 právě u Černého a Čertova jezera,“ dodal.
Ornitolog Správy NP Šumava Aleš Vondrka připouští, že je možné, že z této oblasti sokol stěhovavý nikdy zcela nevymizel, ovšem pro potvrzení této domněnky chybějí přesvědčivá data.
„I když byli sokoli uměle odchováváni a vypouštěni do volné přírody, ukázalo se, že tito ptáci se do přirozené reprodukce příliš nezapojili. Na Šumavě se však sokoli nikdy nevypouštěli a jejich zahnízdění zde bylo jednoznačně přirozené,“ vysvětlil ornitolog. Podle něj se k prvnímu prokázanému hnízdnímu páru brzy přidal další, a to u Plešného jezera.
Časově omezený zákaz vstupu do oblastí, kde ptáci hnízdí
V roce 2008 bylo na Šumavě již pět hnízdišť a v roce 2010 zde hnízdilo šest párů. Mezi lety 2012 a 2015 jich bylo sedm a od roku 2016 má Šumava stabilně osm hnízdících párů sokolů, kteří v roce 2018 vyvedli dokonce osmnáct mláďat. Dalších sedm párů hnízdí na bavorské straně Šumavy.
„Zdá se, že populace sokola stěhovavého je na Šumavě nejen zachráněna, ale její ochrana musí i nadále pokračovat. Je nezbytné zakázat jeho lov a především mu v době hnízdění zajistit klid,“ zdůrazňuje ornitolog. Jako příklad uvádí Stožeckou skálu u Stožecké kaple, kde každoročně hnízdí pár sokolů. Správa parku zde proto každoročně umísťuje dočasné omezení vstupu, maximálně na dobu čtyř měsíců.
„Důvodem je vysoká citlivost sokolů sedících na vejcích. Stačí jen několik vyrušení a lokalitu opustí, což vede ke ztrátě celé jedné generace,“ vysvětluje. Připomíná, že kvůli opakovanému rušení sokoli relativně nedávno hnízdiště na Stožecké skále zcela opustili. Naštěstí se v roce 2020 vrátili.
„Ale v době, kdy už se mláďata vylíhla, je někdo vyrušil a dospělý sokol nešťastnou náhodou shodil všechna čtyři mláďata ze skály. Jedno z nich nepřežilo, zbývající tři byla vrácena zpět na skálu,“ popsal smutnou událost Vondrka.
Mezi lety 2022 a 2024 se zdejšímu páru podařilo každý rok úspěšně vyvést dvě mláďata. Podle ornitologa je to nepochybně i díky tomu, že lidé respektují časově omezený zákaz vstupu a také díky práci strážců parku, kteří dodržování tohoto opatření kontrolují.
