Průzkum ukázal, že lidem se divočina na Šumavě líbí a její ochrana je žádným způsobem neomezuje.

Průzkum ukázal, že lidem se divočina na Šumavě líbí a její ochrana je žádným způsobem neomezuje. | foto: Štěpán Rosenkranz

Divočina na Šumavě má podporu lidí a přitahuje turisty, ukázal průzkum

  • 6
Divoká a chráněná příroda zřejmě pro většinu návštěvníků Národního parku Šumava představuje významnou hodnotu. Alespoň tak vyznívají výsledky průzkumu, ve kterém v letech 2017 až 2019 odpovídalo 4 500 lidí. Byly to tisíce návštěvníků parku, ale také stovky obyvatel Šumavy.

Podle shromážděných dat výrazná většina odpovídajících nevnímá ochranu přírody a její důsledky jako omezení, zároveň oceňuje přínos národních parků a nevidí důvod je rušit.

Za rozsáhlým monitoringem veřejného mínění stojí správci národních parků na české i bavorské straně Šumavy a experti Univerzity BOKU ve Vídni.

Většina respondentů neměla problém s existencí divočiny, což jsou území, kde se nezasahuje do přírodních procesů a jsou v parku těmi nejpřísněji chráněnými oblastmi.

„Pro zachování současné velikosti nebo jejich rozšíření bylo 78 procent oslovených. Pouze 6,5 procenta respondentů by tuto plochu chtělo zmenšit a 15,5 procenta na to nemělo žádný názor. Nebyly přitom zjištěny žádné rozdíly mezi turisty a místními obyvateli,“ uvedla manažerka projektu Barbora Kučeravá.

Právě o šumavskou divočinu se přitom desítky let přou někteří poslanci, zástupci krajů i obcí. Část politiků tvrdí, že přísnější ochrana přírody, a tedy i divočina jdou proti zájmům obyvatel Šumavy. Například prezident Miloš Zeman se v minulosti dokonce vyslovil pro zrušení národního parku.

Většina dotazovaných návštěvníků v rámci monitoringu zjevně národní park vnímá pozitivně. „Zajímalo nás, jaký názor mají na instituci národního parku, co se jim v parku líbí a co nelíbí. Zda mají pocit, že by je v jejich pobytu na Šumavě národní park nějak omezoval, nebo jak vnímají přirozený vývoj lesa,“ vysvětluje Barbora Kučeravá. 

Upozornila, že z odpovědí vyplynulo, že 95 procent návštěvníků považuje zřízení Národního parku Šumava za smysluplné. Pro třetinu hraje existence národního parku důležitou roli při rozhodování o návštěvě. 

Zhruba 70 procent dotazovaných si myslí, že rekreační možnosti na území Národního parku Šumava nejsou kvůli ochraně území nijak podstatně omezené.

Při zkoumání postojů obyvatel Šumavy se monitoring zaměřil na lidi bydlící v okresech Klatovy, Prachatice a Český Krumlov v Česku a okresů Regen a Freyung-Grafenau v Německu, ve kterých se národní parky nacházejí.

„Zaměřili jsme se na otázky související se správou území, rolí správy národního parku a také s vnímáním bezzásahovosti. Připravili jsme proto pro místní dotazník s 35 otázkami, na který nám na české straně odpovědělo 352 respondentů,“ říká projektový koordinátor Josef Štemberk.

Například ve virtuálním „referendu“ o další existenci Národního parku Šumava by 93,5 procent hlasovalo pro zachování NP. Pouze zhruba tři procenta respondentů by hlasovalo pro jeho zrušení.

Dále pak 57 procent oslovených místních věří, že správa parku pracuje správně, a 90 procent považuje zřízení národního parku za smysluplné. Stejné procento lidí nemá pocit, že by je život uvnitř nebo v blízkosti národního parku omezoval.

Nově rodící se divočina přitahuje turisty

„S tvrzením, že nově rodící se divočina přitahuje turisty, souhlasí 89 procent místních. Více než 70 procent souhlasí, že národní park zvyšuje kvalitu života v regionu a prakticky stejné procento dotazovaných souhlasí s tím, že národní park má pozitivní vliv na ekonomický rozvoj regionu,“ upozornil na další fakta z průzkumu mluvčí NP Šumava Jan Dvořák. 

Hodnocení odpovědí ukázalo i zdánlivé paradoxy, které zřejmě souvisí s tím, že například uschlé stromy jsou ve větší míře na Šumavě k vidění až v posledních dekádách. Pro mnoho lidí tedy patrně ještě nejde o pohled, na který by byli zvyklí.

„Například více než 80 procent místních obyvatel souhlasí s tím, že mrtvé dřevo hraje důležitou roli pro biologickou rozmanitost lesa a pro přežití vzácných druhů. Ale zároveň tři čtvrtiny dotazovaných souhlasí s tím, že na plochách s mrtvým dřevem došlo ke ztrátě jedinečné přírody. A necelá polovina souhlasí s tím, že suché stromy odstrašují turisty,“ konstatoval Jan Dvořák.

22. července 2019

Projekt se zaměřil i na ekonomický přínos národních parků. Celkový hrubý roční obrat spojený s pobytem turistů v Národním parku Šumava byl téměř 1,2 miliardy korun. Počet návštěvníků ročně je přibližně dva miliony.

„Největší návštěvnost v průběhu jednoho roku, 127 tisíc lidí, zaznamenal sčítač u Roklanského potoka na Modravsku a pak u výběhu s vlky v Návštěvnickém centru Srní se 116 510 návštěvami,“ sdělil manažer projektu Josef Štemberk.

„Existence národního parku přináší do regionu turistický ruch a s ním i ekonomický rozvoj. Značka národní park je tak ohromným turistickým lákadlem a místní obyvatelé z toho mohou dobře profitovat,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Zdůraznil, že cílem jeho resortu je chránit cenné přírodní hodnoty a ochranu skloubit s udržitelným rozvojem regionu a šetrným turismem.