První možnost si expozici prohlédnout, budou mít zájemci v sobotu. Vše odstartuje ve 12:15 příjezdem historického vlaku na nádraží ve Zbůchu. Ve 13 hodin pak odtud vyjde průvod, v jehož čele půjde dvanáct dětí v kostýmech permoníků. Chybět nebude ani muzika.
„Našim cílem je, aby lidé měli povědomí o tom, co těžba obnášela a co všechno se skrývalo za pokrokem, který uhlí společnosti přineslo. Zaměřit se chceme zejména na mladé lidi, a proto se chystáme spolupracovat se školami z regionu,“ uvedl Antonín Lukášek, předseda Hornicko-historického spolku Západočeských uhelných dolů (ZUD).
Vůbec první sdružení, které se věnuje historii plzeňské a radnické pánve, vzniklo před pěti lety. Od té doby shromažďuje předměty spojené s těžbou. A právě ty budou k vidění v expozici.
„Vybavení se skládá z věcí, které lidé různě posháněli. Přinesli nám je a darovali nebo zapůjčili. Všechny exponáty jsou autentické a pocházejí z tohoto revíru,“ konstatuje Lukášek.
Návštěvníci si budou moci prohlédnout hornické uniformy včetně té historické, pocházející z doby Rakouska-Uherska, přilby a náčiní, kterým horníci ve velmi náročných podmínkách uhlí dolovali.
„Pro mě je velká rarita štítek z těžního stroje pocházející z dolu v Týnci, to je jediné, co se z něj dochovalo,“ říká Lukášek.
Autor expozice geolog Martin Lang přidává své tipy: „Já osobně si asi nejvíce vážím Knihy mužstva, což je originál z 18. století. To je špičková věc. Je to jedna z největších vzácností. Zajímavost je také krucifix z 19. století, jehož sokl a kříž jsou vyhotoveny z takzvaného plackového uhlí. To bylo houževnatější než klasické a na rozdíl od něj šlo obrábět.“
Historie dobývání uhlí na Plzeňsku sahá až do 16. století. V muzeu se mohou zájemci podívat na dokument s nejstarší zmínkou o těžební činnosti. „Nejstarší oblastí bylo Radnicko. První připomínka zmiňuje těžbu v Malíkovci u Radnic a pochází z roku 1545,“ prozrazuje Lang.
Důl ve Zbůchu byl otevřen v roce 1908. Po skončení provozu v roce 1977 byly budovy, které k němu patřily v podstatě bez užití. I proto čekala na hornický spolek poměrně náročná práce.
Předseda spolku: ve Zbůchu bývala nejhezčí štola v republice
„Začali jsme v březnu. Změny, které jsme museli provést, jsou výrazné. Na tomhle dole skončila těžba v roce 1977 a v celém revíru v roce 1995. Dlouhá léta to tady bylo mrtvé. Stavebně šlo o jednu z nejhezčích štol v republice. Spousta zajímavých věcí, co se zde v minulosti nacházely, byla bohužel po uzavření zlikvidována,“ konstatuje Lukášek.
Ten společně s kolegy na rekonstrukci strávil spoustu času. „Úpravy si vyžádaly stovky hodin od čtvrtiny našich členů. Všechny stavební práce jsme provedli svépomocí bez nějaké specializované firmy a bez dotací. Pouze s přispěním sponzorů,“ sděluje Antonín Lukášek, který byl s těžbou uhlí pracovně spjatý čtyřicet let.
