Půjde o součást komentovaných prohlídek výstavy o historii rodu, kterému byla listina určena. Během běžné expozice je od února až do 20. května k vidění věrné napodobení listiny v podobě faksimile. Jak přesně a proč se vzácný dokument dostal na Rokycansko, je dodnes částečně záhadou.
„My víme, že listina byla společně s dalšími až do první světové války uložena v severní Itálii na hradě San Benedetto, který patřil rodu Collalto. Na konci války tady probíhaly velké boje, známá je ofenziva na řece Piavě. Ta je vzdálena zhruba třicet kilometrů. Během útoku byl hrad poničen a archiv rozkraden,“ vypráví vedoucí Státního okresního archivu v Rokycanech Hana Hrachová.
Listinu vydal císař Ota III. pro Rambalda Collalta. (7. 2. 2022)
Bitvy se účastnili i čeští vojáci. Na jedné straně muži v uniformách Rakouska-Uherska, na druhé legionáři. „Jeden z vojáků, nejspíše z řad legionářů, se na dobytí hradu podílel. Není úplně jasné proč, každopádně ale do Čech přinesl osm collaltovských listin, šest pečetidel a pět odříznutých pečetí. Jde zřejmě o jediné artefakty, které se z archivu dochovaly. Zbytek byl nejspíše zničen,“ dodává.
Italské dokumenty se dostaly do Mýta na Rokycansku. „Průkazně víme, že tam byly uloženy v roce 1920. Zkoušeli jsme pátrat, jestli bychom dokázali ztotožnit nějakého člověka, který byl z Mýta nebo okolí a zároveň bojoval na italské frontě. Ale těch lidí bylo víc a nelze říci, kdo to mohl být,“ popisuje nejasnosti kolem listin Hrachová.
V roce 1967 je v rámci skartačního řízení převzal okresní archiv Rokycany. „Původně se nevědělo, jakou mají hodnotu. Byly v poměrně špatném stavu. Zejména ta nejstarší. Vzhledem k tomu, že je na pergamenu, nemá žádnou pečeť a má poměrně velké rozměry, byla zřejmě využita v botě vojáka. Byla hodně přeskládaná, špinavá, u ostatních pak byly polámané pečeti. Než odborníci zjistili, o co se jedná, uběhly dva roky,“ doplňuje.
Listiny byly zrestaurovány a uloženy v rokycanském archivu. Jedná se o listiny z let 993 až 1549. Nejstarší vydal císař Ota III. Další pocházejí od Jindřicha VII. z roku 1312, papežů Evžena IV. z roku 1438 a Lva X. z roku 1515. Dochovaly se i olověné buly či listina francouzského krále Jindřicha II. z roku 1549.
Tu obdržel Rambaldo XIII. Collalto. „Působil jako poměrně významný vojevůdce ve službách Francie během válek s Turky,“ říká Hrachová. V Rokycanech budou listiny pro veřejnost k vidění vůbec poprvé, a to v sobotu 12. března a ve čtvrtek 31. března.
„Nemáme žádné výstavní prostory. I proto jsme se rozhodli uspořádat tuto výstavu v muzeu. Vzhledem k tomu, že listiny nemohou být vystaveny příliš dlouho, jsou najednou k vidění vždy čtyři. Pak je vystřídají ty zbylé,“ podotýká vedoucí archivu.
