„Máme 16 zvonů o hmotnosti od 19 až po 190 kilogramů. Ladí tak, aby se na ně dal zahrát poměrně široký repertoár,“ nastínil ředitel Muzea a galerie severního Plzeňska Mariánská Týnice Pavel Kodera.
Zvony ze zvonoviny, což je druh slitiny mědi s vysokým obsahem cínu, odlil zvonařský mistr Petr Rudolf Manoušek ve zvonařské dílně v holandském městě Asten. Do nového domova je přivezl 27. listopadu a právě uplynulou sobotu, v rámci akce Advent v muzeu, je veřejnost mohla poprvé obdivovat.
Fresky vznikají v mokré omítce, Santiniho projekt se stává skutečností |
Na zvonech jsou napsány citace prastarých modliteb, tzv. litanií k Panně Marii, nechybí reliéf siluety Mariánské Týnice a kolem dokola je pás se čtyřlístky, které zdobí také kupoli tamního kostela.
„Než se umístí v nově vybudovaném východním ambitu, jsou zatím vystaveny v kostele Zvěstování Panně Marii. Viset pak budou na konstrukci podle návrhu plzeňského architekta Jana Soukupa. Jejím hlavním motivem jsou dva vzájemně prolnuté kruhy,“ nastínil Kodera.
 |
Ten plánuje, že se hudební nástroj rozezvučí zhruba v červnu. Zvony budou elektronicky ovládané. „Kdy a co bude zvonohra hrát, nyní připravujeme. Každou hodinu by mohla přehrát kratší melodii, ve vybraných časech by pak zazněla delší skladba. Ta by se v průběhu roku třeba měnila podle období. Jiné písně by tak zněly o adventu, jiné o Vánocích či o Velikonocích, případně by se repertoár mohl přizpůsobit i o dalších významných svátcích, například na sv. Václava nebo na vznik republiky. Úvahy o přesném programu skladeb jsou ale zatím v začátcích,“ popsal šéf muzea a dodal, že bude zapotřebí vše vyzkoušet a produkci upravit tak, aby písně nebyly příliš hlasité, dlouhé či naopak krátké.
„Nemáme doklady o tom, že by zde podobný nástroj v hlubší minulosti byl. Na významná poutní místa, jakým Mariánská Týnice nepochybně je, harmonický souzvuk hlasu zvonů ale patří,“ vysvětlil s tím, že inspirací byla například zvonohra z poutního chrámu Jména Panny Marie ve Křtinách u Brna dokončená v minulém desetiletí.
„Tradice, že hlas zvonu chrání a spojuje společnost, je založena na zkušenosti generací. Zvony odměřovaly i posvěcovaly čas, zvaly k modlitbě i oslavě, varovaly před nebezpečím, ohněm, krupobitím, bouřkou, povodní, morovou nákazou či válečnými událostmi. Zvony pro Mariánskou Týnici budou v současnosti znít nejen k oslavě Boží a patronky zdejšího mariánského poutního místa, ale také k oslavě dokonalé architektury i k ocenění lidské velkorysosti a solidarity,“ vysvětlil Pavel Kodera.
Myšlenka na zvonohru se zrodila před několika lety, v době, kdy se dostavoval východní ambit podle původního barokního konceptu geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Iniciovala ji bývalá ředitelka muzea Irena Bukačová,jejíž zásluhou se po více než 300 letech podařilo poutní areál nejen památkově obnovit, ale také stavebně dokončit.
Realizaci ovšem oddálil covid i válka na Ukrajině,která značně rozkolísala ceny materiálu. V roce 2020 Nadační fond Mariánská Týnice vyhlásil na zvony veřejnou sbírku. Podařilo se vybrat téměř 200 tisíc korun, zbylou částkou, která ještě není kvůli připravované zvonové konstrukci konečná, přispívá zřizovatel muzea, Plzeňský kraj.
