Kde všude akademici i studenti po uzavření univerzity pomáhali?
Zhruba dvě stě studentů fakulty zdravotnických studií posílilo řady personálu v plzeňské fakultní nemocnici i krajských nemocnicích na západě Čech. Budoucí ergoterapeuti šili roušky pro záchrannou službu. Studenti pedagogické fakulty zase hned zorganizovali dobrovolnické skupiny, které v Privamedu hlídají děti sestřiček, lékařů a ostatních.
Založili také facebookovou skupinu Pomáháme v Plzeňském kraji. Je v ní asi osm set lidí. Propojuje dobrovolníky s těmi, kteří potřebují roušky, donést nákup, doučovat přímo v rodinách, dětských domovech nebo online. Přidali se lidé z univerzity i veřejnosti. Z technických fakult se zapojili studenti například do vývoje a tisku ochranných štítů pro personál ve zdravotnictví a sociálních službách. Sledujeme obrovský zájem mladých lidí pomoct. Jsem na ně všechny moc hrdý.
Nezaháleli ani vědci. Podíleli se například na vývoji respirátoru s kolegy ČVUT, tiskli už zmíněné ochranné štíty. Pokračují tyto projekty?
Na ZČU se dosud vyprodukovalo asi 1300 štítů a dostaly je nemocnice a další organizace. Na některých pracovištích výroba ještě běží, jinde už je utlumena, protože firmy pochopitelně dokážou udělat více štítů za nižší náklady. Nejdůležitější bylo především to, že jsme stejně jako ostatní univerzity jednali okamžitě v době, kdy to bylo opravdu potřeba. Hlavně zpočátku vývoje epidemie byla včasná ochrana zdravotníků klíčová.
Co se týče respirátorů, hlavní podíl mají kolegové z ČVUT. Náš tým z elektrotechnické fakulty v čele s Františkem Machem vyřešil, jak přístroje utěsnit. Skelety respirátorů se tiskly v našem výzkumném centru RTI a pak se převážely ke kompletaci do Prahy. Kromě toho jsme se podíleli na vývoji plicního ventilátoru CoroVent. Odborníci z NTC zase radí firmám a dalším, jak využívat termokamery.
Objevily se díky současné situaci nové obzory, na které se ve výzkumu a vývoji zaměříte?
Znovu jsme si ověřili, jak mají zejména mladí lidé na univerzitě chuť pomáhat a k tomu dobré nápady. Spojení se zkušenými pracovníky a výborně vybavenými centry je obrovský příslib do budoucna. Všechny věci, které teď zafungovaly, ale navazují na to, čemu se dlouhodobě a na vysoké úrovni věnujeme. Myslím, že v celosvětovém měřítku jsme velmi dobří třeba v materiálovém výzkumu, do něhož patří zmiňovaný úspěch s vývojem respirátoru. Celou tuto oblast chceme nadále podporovat.
V jakém režimu zaměstnanci ZČU donedávna fungovali?
Pedagogickým a akademickým pracovníkům povinností neubylo. Stáli před novými výzvami, jak organizovat výuku. Myslím, že po celou dobu fungujeme na plný výkon. Základní pravidlo je, že kvalitu nabízeného vzdělání nemůžeme snížit.
Kolik lidí muselo zůstat doma, protože pro ně nebyla práce?
Máme přibližně 2500 zaměstnanců, z toho pouze několik desítek lidí muselo zůstat doma. Postihlo to především pracovníky menzy a některých provozních útvarů.
Zbytek personálu pracoval na dálku, případně v omezené míře chodil do kanceláře nebo laboratoře?
Tam, kde to šlo, jsme činnost opravdu převedli na home office. Jsou ale provozy, kde je přítomnost na pracovišti nutná, což platí například pro oddělení zajišťující provoz univerzity. Proto jsme udělali řadu opatření. Zajistili jsme, aby byl v kanceláři pouze jeden člověk, minimalizovali jsme setkávání na chodbách, v laboratořích a podobně.
Nakazil se koronavirem někdo ze zaměstnanců nebo studentů, kteří zůstali na koleji?
O nikom z personálu, kdo by onemocněl, nevím. Ojedinělé případy se vyskytly na kolejích. Nevznikl kvůli tomu ale žádný problém. Do karantény jsme z preventivních důvodů dali skupinu zahraničních studentů, kteří si ještě před vyhlášením nouzového stavu udělali výlet po Evropě. Během několika hodin po jejich návratu jsme zabezpečili část koleje, kde byli odděleni od ostatních.
Kolik zahraničních studentů vůbec zůstalo v Plzni a kolik ze ZČU jich setrvalo v cizině?
Naši studenti se masivně vraceli a pokračují ve studiu nebo dokončují výměnný program na dálku. V cizině jich zůstalo asi deset. Ze zahraničí máme v Plzni zhruba padesát mladých lidí, především z Itálie, Španělska, Francie a Turecka. Jsme s nimi v kontaktu, průběžně je informujeme o vývoji situace v zemi a také na dálku absolvují výuku.
Univerzita na konci dubna obnovila výuku, ale pouze v omezeném režimu. Využívají zatím vysokoškoláci hlavně distanční formu, nebo už chodí na konzultace?
Režim teprve rozbíháme. Už delší dobu mohou konzultovat studenti posledních ročníků. Pokud dělají diplomovou práci, je rozumné přijít na osobní schůzku s vedoucím. Velkým oříškem je ale zkoušení. Sám mám testovat dvě stě padesát lidí, ale zatím nevím jak. Online výuka je dobrý způsob, ale u zkoušení přes internet nemáte jistotu, že vše probíhá podle pravidel.
S jakými scénáři tedy u běžných i závěrečných zkoušek počítáte?
U státnic takový problém není, protože do předepsaného počtu lidí se vejdeme. Ale u běžné zkoušky má každý student tři termíny. Rozdělit je do malých skupin a všechny otestovat nebude vůbec snadné. Nejnovější vládní rozhodnutí, podle kterého je možné od 11. května pracovat už se skupinami o patnácti studentech, však nabízí řadu nových variant a značně zlepšilo naši situaci.
Předpokládám, že organizace přijímaček bude podobně složitá. Nebo je třeba úplně zrušíte?
Záleží na rozhodnutí fakult. Některé termíny posouvají, jiné využívají Scio testy. Ovšem pak zůstává stejná otázka, jak budou organizovány. Čekáme na vývoj situace. Nicméně naše univerzita je v trochu jiné situaci, protože většina fakult dlouhodobě klasické přijímací testy nedělá, ale uchazeče přijímá na základě prospěchu a jiných kritérií.
Kdy odhadujete, že se univerzita vrátí do starých kolejí, pokud vůbec?
Původně jsme předpokládali, že blokovou výuku prakticky zaměřených předmětů zavedeme až v červnu. Podle posledních událostí se však zdá, že to bude možná dříve. Situace se vyvíjí velmi dynamicky.
Budete muset prodloužit akademický rok?
Už teď pracujeme s určitým prodlouženým harmonogramem do poloviny září. Můžeme termín ještě posunout na konec září. A pak bychom se velmi rádi co nejhladším způsobem dostali do dalšího akademického roku.
Jak epidemie zalomcovala s rozpočtem univerzity?
Připravili jsme krizový plán, v němž počítáme s výpadkem veřejných prostředků nebo evropských peněz. Zatím nejde o konkrétní opatření, ale spíš chceme být na takovou situaci připraveni.
Kolik peněz by vám podle krizového plánu mohlo chybět?
Nečekáme, že rozpočet vysokých škol příští rok naroste. Teď máme vzdělávací činnost pokrytou, i když situace není na všech našich fakultách ideální. Pokud by došlo k významnějšímu výpadku v prostředcích, bude to mít vážné dopady. S konkrétními čísly zatím nepracujeme. Ale hledáme způsoby, kde uspořit nebo jak využít rezervy.
Budete propouštět, eventuálně snižovat zaměstnancům mzdy?
Bylo by nešťastné, kdybychom museli oslabovat týmy, protože ty vznikají léta. Navíc se teď ukázalo, jak jsou akceschopné. Měli bychom je maximálně podpořit, aby zůstaly funkční. Není myslitelné najednou začít propouštět, protože naši zaměstnanci zajišťují vzdělávání studentů.
Už teď ale zaznívá, že epidemie zásadně ovlivní nejenom ekonomiku, ale celou společnost.
Snažím se to vidět optimisticky. Pandemie otevřela úplně nečekané otázky a ukázala nové perspektivy, jak se dívat na celou společnost. Jsem bytostně přesvědčen, že jeden z pohledů je, jak významnou roli hraje vzdělávání a jak potřební jsou odborníci. Potvrdilo se, že vysoké školy jsou velmi akceschopné a dokážou výrazně přispět. Myslím si, že si toho každá rozumná vláda všimne a velké výpadky finančních prostředků na vzdělávání ani výzkumnou činnost nenastanou. Možná budou dokonce nové příležitosti pro spolupráci s průmyslem. Pevně věřím, že školy z toho vyjdou dobře. S krizovým scénářem pracujeme, ale věřím, že se ekonomika brzy rozběhne.
