Pomník s Masarykem zničilo gestapo i komunisté, teď mu škodí vandalové

  • 10
Památník Národního osvobození v Plzni se sochou prvního Československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka v posledním měsíci soustavně poškozují vandalové. Vylamují a kradou bronzová písmena z nápisu Zvítězili ti, kteří hájili ideály spravedlnosti.

Vedení centrálního městského obvodu už došla s vandaly trpělivost. Bronzová písmena nahradí odlitky z pryskyřice. 

„Zhruba v půlce února jsme zjistili, že v nápisu chybí šest písmen. Ty jsme nechali vyrobit. Když jsme chtěli nápis opravit, zjistili jsme, že jich chybí dalších dvacet,“ popsal začátek problému starosta plzeňského centrálního obvodu David Procházka.

Začátkem března nechal obvod vyrobit náhrady za ty chybějící. V noci, pár hodin po jejich osazení, jich někdo z pomníku ukradl dalších pět. I když okamžitě objednali nová, ani v neděli 7. března, kdy lidé nejčastěji míří k soše Tomáše Garrigue Masaryka a připomínají si jeho narození v roce 1850, nebyl nápis kompletní. 

„V předvečer pietního aktu jsme nechali doplnit písmena. Stačila jedna noc a opět některá chybí. Je smutné, že v den narození Tomáše Garrigue Masaryka nemáme nápis kompletní. Proto obvod nechal v pondělí 8. března všechna písmena nápisu sejmout a budou nahrazena novými odlitými z pryskyřice,“ řekl starosta Procházka.

Je ničení pomníku jen dílem vandalů toužících něco zničit, nebo je snad za tím něco víc? Vždyť památník nechaly zničit v minulém století hned dva totalitní režimy.

Sochař František Bálek, který se podílel na začátku 90. let minulého století na obnově památníku, nechápe jednání vandala.

„Samozřejmě, že mě to štve. Je to neúcta. Znehodnocení práce mé a hlavně Rudolfa Matějky. Jestli chtěl někdo písmenka do sběru, za ty moc nedostane,“ přemýšlel František Bálek.

Když mluví o obnoveném památníků, ani po 30 letech nemůže zapomenout, jak nebyl pozván do divadla na slavnostní akci spojenou s odhalením sochy. Ani na to, že jeho jméno při odhalování nikdo nezmínil. „Tehdy mě úplně vymazali,“ mrzí ho. 

Pomník vadil mocným v letech 1940 i 1953

Z historických dokumentů vyplývá, že o zřízení památníku rozhodla plzeňská městská rada v roce 1925. Odhalený byl 28. října 1928. V červnu 1940 nechalo gestapo podle pátrání Vladimíra Havlice nejprve odstranit sochu Masaryka, pak i vedle stojící sousoší. Postavy se podařilo schovat tak, že v říjnu 1945 mohl být památník znovu slavnostně odhalen.

Jenže ne nadlouho. Když si Škodováci po měnové reformě 1. června 1953 spočítali, že z mimořádně vyplacených záloh v květnu jim vlastně nezůstalo nic, vyšli do ulic. Pochod vyrazil právě od sochy prvního prezidenta Masaryka. Komunisté proti nim nasadili tajnou policii i pohraničníky. Ten samý den soudruzi strhli sochu Masaryka a nechali ji roztavit ve škodovce. Místo pak upravili, aby památník nic nepřipomínalo.

První pokus o obnovení památníku s Masarykem v roce 1968 neprošel, úspěšný byl až po Listopadu 1989. To se hodně řešilo, jestli se má obnovit pomník v původní podobě, nebo postavit nějaký moderní.

Pátračům se podařilo vypátrat druhou variantu plzeňské sochy TGM. Na odlití té nové pro Plzeň se pak podíleli sochař František Bálek, měditepec Rudolf Matějka a slévač ze Škodovky Václav Prokop. Socha Masaryka byla znovu odhalena v říjnu 1991.