Více než 300 let starý návrh světoznámého architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela se stává skutečností.
Výjimečný počin nemá v České republice obdoby. „Je to zázrak. Celý areál dostane ideální podobu, jakou měl původně mít,“ raduje se ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska, které zde sídlí, Irena Bukačová.
Východní ambit už stojí, krovy jsou hotové, stejně jako téměř všechny klenby. „Dodělávají se omítky a střecha. Zbývá celá řada věcí, které se týkají interiéru a fasády,“ vyjmenovala ředitelka. Řemeslníci se co nejvěrněji drží tradičních technologií a materiálů. Zajímavostí je například takzvaná česká placka, která je typická pro tehdejší dobu. Zjednodušeně řečeno jde o barokní druh klenby.
Východní křídlo je zrcadlovou kopií toho západního, jehož součástí jsou také čtyři kaple. Ty aktuálně zkrášluje malíř Jan Spěváček. Na stropech vytváří rozměrné fresky zobrazující křesťanské výjevy spojené s Pannou Marií.
První vyobrazil příběh, kdy bohorodička přichází s malým Ježíšem do chrámu. „Kopule má padesát šest metrů čtverečních. Nejtěžší je pořád ladit perspektivu. Jinak vidíte figury seshora, jinak zespodu. Někdy dochází k určitému zkreslení. Proto patnáctkrát dvacetkrát za den slezu z lešení a práci zkontroluji,“ vysvětlil.
Úkol nemá jednoduchý ani proto, že musí navazovat na dílo Františka Julia Luxe, který dekoroval západní ambit. „Fresky jsou rokokové. Vyznačují se uvolněností, barevností, lidskostí a trochou erotiky,“ nastínil. Lehký není ani proces tvorby. Spěváček totiž maluje přímo do mokré omítky.
„Je potřeba být rychlý, aby vrstva nezaschla. Ideální je to stihnout ještě tentýž den. Důležité je si vždycky předem pohlídat geometrii, která je pro baroko obvyklá. Pokud mi něco nevychází, což se občas může stát, zamaskuji to. Zjistil jsem, že staří mistři to dělali stejně,“ přiznal.
V kapli se nacházejí ještě svislé fresky, které ukazují zakladatele cisterciáckého řádu při setkání s Pannou Marií. „Jedna část mi trvá zhruba dva měsíce. Komplet bude hotový zřejmě v listopadu,“ předpokládá autor.
Unikátní projekt měl vyvrcholit už letos. Kvůli koronaviru se však jeho dokončení protáhne do příštího roku. „Jestliže se čekalo tři sta let, pár měsíců už nás nevytrhne. Mnoho generací ani netušilo, že se dílo nakonec zdárně dotáhne. My nyní přepisujeme učebnice,“ uvedla Bukačová.
Slavnostní otevření se plánuje na květen 2021
Nedočkavci či zájemci o historii se už teď mohou podívat na některé díly chystaného časosběrného dokumentu režisérky Marie Šandové. Zveřejněné jsou na stránkách muzea.
Ředitelka doufá, že ve východním ambitu se budou konat nejenom kulturní a společenské události, ale také se sem vrátí duchovní rozměr. Barokní perla severního Plzeňska po staletí patřila k významným poutním místům. Na slavnostní otevření, které plánují na květen 2021, mají připravenou ještě jednu novinku.
„Myslím, že pro návštěvníky bude lákavá také zvonohra se šestnácti zvony z dílny Petra Rudolfa Manouška. Ty budou zavěšené na konstrukci ve tvaru lipového květu. Jde opět o symbol spojený s cisterciáky. Lidé si mohou poslechnout mariánské písně,“ uzavřela.
