V probošství Mariánské Týnice je nově otevřené unikátní Centrum baroka. | foto: Ladislav Vaindl, 5plus2.cz

Mariánská Týnice na Plzeňsku je nově unikátním Centrem baroka

  • 2
Bývalé cisterciácké probošství v Mariánské Týnici se stalo barokním centrem Plzeňského kraje. Zájemci v něm mohou poodhalit taje tohoto období regionu. „Baroko není dobou temna, jak je známe především z díla Aloise Jiráska, jen je málo poznané,“ řekla ředitelka centra Irena Bukačová.

Barokní období výrazně ovlivnilo vzhled krajiny regionu. Vznikla tu řada významných staveb. A jedna z nich, bývalé cisterciácké probošství v Mariánské Týnici, poskytla zázemí před několika dny otevřenému Centru baroka Plzeňského kraje.

Centrum baroka

„Stavba byla vybrána díky své architektonické hodnotě. Je dílem jednoho z nejslavnějších barokních architektů, Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Mariánská Týnice je vlastně sama největším exponátem, na kterém je možné poznat vrcholně barokní architekturu,“ uvedla Irena Bukačová, ředitelka Centra baroka a Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici.

Nová instituce bude sloužit výstavním i badatelským účelům. „Expozice nabízí pohled na dílo Jana Blažeje Santiniho-Aichla, který pracoval pro plaský klášter. Jeho stavby představujeme formou modelů, které jsou dílem ateliéru architekta Jaroslava Drápala z Vysokého učení technického v Brně,“ prozrazuje Irena Bukačová.

Santiniho architektura dává regionu tvář i po staletích

Návštěvníci si mohou prohlédnout například zmenšené makety Mariánské Týnice, kaple v Mladoticích nebo dvora v Hubenově. „Všechny tyto objekty jsou centrální sakrální stavby, které vyjadřují typické rysy Santiniho architektury. Připravena je také multimediální prezentace s promítáním částí staveb za doprovodu barokní hudby od plaského mnicha Mauricia Vogta,“ doplňuje ředitelka.

Zájemci se také dozvědí informace o lidech, kteří si Santiniho práce objednali. Mezi ty nejvýznamnější patří plaský opat Evžen Tyttl. „Expozice je připravena z archivních materiálů a přibližuje vrcholně barokní architekturu včetně vyjádření jejích teologických aspektů,“ konstatuje Irena Bukačová.

Počítá se s tím, že areál, který je složen z kostela Zvěstování Panny Marie, proboštství a rajské zahrady, bude sám o sobě použit pro účely výuky. „Kdo sem přijde, bude se pohybovat v autentickém prostředí, což mu dopomůže lépe se do baroka vcítit. My hlásáme zásadu, že baroko není dobou temna, jak je to známé především z díla Aloise Jiráska, ale že je málo poznané. Ta temnota znamená nedostatek znalostí. Rádi bychom tento hanlivý přívlastek odstranili,“ vysvětluje.

Zároveň zde budou působit badatelé, kteří budou pracovat například na vydávání publikací spojených s barokem. „Přestože období baroka skončilo koncem 18. století, je stále spousta rukopisů, které nejsou známé. Naším cílem je zaměřit se alespoň na ty regionální, prezentovat je a publikovat,“ dodává.

A co bude první publikací, na kterou se v Mariánské Týnici zaměří? „I vzhledem k tomu, že poměrně opomíjená je úloha žen v barokní kultuře, budeme se věnovat osobnosti hraběnky Marie Gabriely Lažanské. Ta byla velkou objednavatelkou barokního umění. Z Manětína v podstatě vytvořila sochařskou galerii, která je unikátní,“ prozrazuje Irena Bukačová.

Centrum baroka vzniklo díky iniciativě Plzeňského kraje. „Západočeské baroko, především barokní umění, a to malířství, architektura a sochařství, patří k nejvýznamnějším památkovým a kulturně historickým hodnotám Plzeňska,“ podotkl Jaroslav Šobr, krajský radní pro oblast kultury, památkové péče a neziskových organizací.