Třeba firmě MVE Nový mlýn, která obnovuje MVE u Stříbra, trvala příprava 12 let. Pět let na stavební povolení čekal Jiří Kořínek, který MVE postavil v roce 2016 v Chrástu u Plzně.
Dnes by prý čekal mnohem déle, protože povolovací proces se ještě zkomplikoval. Současné vládě by Kořínek doporučil něco jako akcelerační zóny na tocích pro zrychlení výstavby MVE. Odborníci totiž tvrdí, že potenciál je v zemi z 50 procent nevyužitý.
Nahlédli jsme do měnírny PMDP. Elektřina proudí kabely tlustými jako ruka |
„V Česku se postaví za rok jen zhruba dvě malé vodní elektrárny. Přitom v celé ČR je 6 600 jezů, které by potenciálně šly energeticky využít,“ říká předseda Svazu podnikatelů pro využití energetických zdrojů (SPVEZ) Miloň Vojnar.
Jednu elektrárnu nyní staví u Stříbra firma MVE Nový mlýn. Získat stavební povolení na obnovu elektrárny trvalo zhruba od roku 2007 do roku 2019. Pak se ještě přes pět let s ministerstvem zemědělství řešil kousek pozemku Povodí Vltavy ležící pod původním náhonem.
Boj dvou veřejných zájmů
Miloň Vojnar potvrzuje, že když se někdo rozhodne postavit MVE, je to v průměru běh na sedm až deset let. „Bojuje se hlavně s životním prostředím. Nastává boj dvou veřejných zájmů. Na jedné straně je energetická soběstačnost, nezávislost na fosilních palivech a bezpečnost státu, na druhé straně ochrana životního prostředí. Argumentem hlavně bývá fakt, že se v místě vyskytuje nějaký živočich, který ve finále ale není v ohrožení. Během stavby je ohroženo pár jedinců,“ tvrdí Vojnar.
I podnikatel Jiří Kořínek si myslí, že ekologie se dostala za hranu a investorům klade takové nároky, že často dospějí k názoru, že je nereálné vodní dílo postavit.
Zoolog, ekolog a učitel na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Mojmír Vlašín uvedl, že MVE jsou sice alternativním zdrojem energie, ale povolovací proces musí trvat dlouho, protože řeší i otázku, kolik vody si může MVE vzít z toku, aby byl život v řece zachován.
Vodáci mají v Plzni na Radbuze svůj minikanál s vracáky, vlnami a válci |
Podle Vlašína se občas stává, že majitel s cílem získat co nejvíc vodní energie sebere veškerou vodu a řeka je na suchu. Majitelé oponují tím, že v současné době většina MVE nejede.
„To se dá brát jako argument, ale majitelé MVE by si měli uvědomit, že povolování nějakou dobu trvá a že je to v pořádku. Musí doložit posouzení vlivu na životní prostředí, což trvá minimálně dva roky, celou sezonu se totiž musí území sledovat, veřejné projednání trvá druhý rok, třetí rok může trvat vlastní povolení, pokud je tam nějaký problém, tak pět let. Ale 12 let, to si nedovedu představit,“ říká Vlašín.
Argument obhajující MVE tím, že vodní zdroje u jezů zadržují vody v krajině, nebere. Použít se dá v případě, že u elektrárny je vodu zadržující náhon. „Ten už k zadržování přispívá, stejně jako tůně nebo rybníky,“ říká Vlašín.
Jez kvůli ochraně přírody mohou odstranit
A není škoda, že se tisíce jezů energeticky nevyužívají, když už byly v minulosti vybudované? „Přijali jsme evropskou směrnici o obnově přírody a kromě poškozených oblastí typu vytěžených jam po hnědouhelných dolech se podporuje i kontinuita vodních toků, aby ryby mohly migrovat. Jezy byly v minulosti vybudované, ale některé už tam nemají co dělat. Jez může být využitý pro vodní elektrárnu, ale může být také kvůli ochraně přírody odstraněn. Nedá se to říci paušálně, každý se musí posoudit v procesu EIA. Jisté ale je, že když se tam MVE postaví, jez už nepůjde zrušit,“ sdělil Vlašín.
Úhlavu musí kvůli suchu dotovat nýrská přehrada, Plzeň by jinak byla bez vody |
Vlastník elektrárny v Chrástu Jiří Kořínek je přesto přesvědčený, že by se v Plzeňském kraji našlo několik desítek lokalit, kde by mohly MVE vyrůst. „Drobnou měrou přispívají i k protipovodňové ochraně,“ dodává Kořínek. Navíc jsou podle něj vhodným doplňkem k fotovoltaickým elektrárnám, které jsou nejefektivnější hlavně v létě, zatímco MVE od podzimu do jara, kdy je nejvíce vody. „Nyní většina z nich kvůli nízkým hladinám řek energii nevyrábí. Moje také ne,“ říká.
Co se akceleračních zón týká, šlo by podle Kořínkova názoru vytipovat lokality na řekách, kde by budování MVE dávalo smysl, považovalo se za státní zájem a povolování by tedy bylo rychlejší. „Nějaká legislativa se chystá hlavně v souvislosti s novým stavebním zákonem, snad se bude blýskat na lepší časy,“ dodává Miloň Vojnar.
Řenče zasáhnou tři akcelerační zóny. Tlak kvůli větrníkům je neúnosný, říká starostka |
V Česku je 1440 malých vodních elektráren
V Česku je nyní asi 1 440 MVE. „Je to málo, když uvážíme, že v minulosti bylo na území České republiky 15 tisíc těchto malých vodních děl,“ připomíná Vojnar.
Ve srovnání třeba s fotovoltaickou elektrárnou je MVE náročnější na provozování. „Je to živý zdroj, kde se pořád něco točí. Provoz ovlivňují například naplaveniny v řece, ledová tříšť, musím ji tedy čistit, musím se o ni stále starat. Na rozdíl od fotovoltaiky je nezbytná i budova,“ popisuje Kořínek.
V současnosti by podle něj největší smysl měly přečerpávací elektrárny, protože je třeba energii ukládat. „Je to nejčistší zdroj ukládání energie s nekonečnou životností,“ uvádí Kořínek.
