Velcí plzeňští loutkáři Josef Skupa nebo Jiří Trnka by jistě měli radost z nápadu, kdy loutka z Plzně jezdí po celém světa. Plzeňský Kašpárek se před několika dny vrátil z exotické Keni, do níž jej nevyslaly jako do ostatních míst světa děti, ale jejich učitelky.
„Vše je inspirované naším fotografickým projektem Paměť loutky, z níž vzniklo několik výstav. Ty slavily úspěch po celé Evropě. Děti si posílaly poštou loutku kašpárka z Plzně a vždy společně s ní předaly i průvodce svým městem, který samy vytvořily,“ uvedla vedoucí plzeňského Muzea loutek Markéta Formanová.
Netradiční propagace se díky tomu Plzeň dočkala téměř ve všech zemích Evropy, ale také ve Spojených státech amerických nebo Kanadě. Na poslední chvíli se k iniciativě připojilo i deset českých škol.
Vytvoření průvodce i fotografování Kašpárka na nejrůznějších místech světa bylo iniciativou dětí. Kromě jediného případu. Tím byla africká Keňa. „Tam šlo o výjimku, protože do projektu se tady nezapojily české děti, ale učitelky. Ty průvodce vytvořily s africkými dětmi,“ dodává Formanová.
Až do konce srpna si mohou zájemci v Muzeu loutek prohlédnout výstavu, která ukazuje fotografie, které děti pořídily a také další exponáty, které se projektu týkají.
Projekt Paměť loutky měl několik částí
Příběh města Plzně vyprávěly historické loutky na patnácti místech krajské metropole, kde se v dějinách odehrály důležité události. Ve druhé části, věnované Plzeňskému kraji pak v rolích průvodců vystoupily moderní loutky z Divadla Alfa. Na fotografii u hradu Rabí tak jsou například husiti, u Čertova jezera zase stylově čerti.
Do belgického Monsu, který je letos společně s Plzní Evropským hlavním městem kultury, pak odjel jen samotný kašpárek z Muzea loutek a představil celé město.
Projekt slavil úspěchy na výstavách jak v České republice, tak v zahraničí. V červnu byl prezentován i na světové výstavě EXPO v Miláně. Na jeho základě vznikla i kniha, ve které je možné spatřit snímky od Jana Pohribného.
Ten je po celém světě uznávaným fotografem a dokázal vymyslet kompozici fotografií tak, aby loutky měly téměř lidské proporce. Díky tomu si divák na fotografiích může loutky prohlédnout v nezvyklém detailu a zároveň na autentickém místě v plenéru.
