Na někdejším armádním letišti měla přistávat soukromá letadla byznysmenů při cestách do města piva. Hned po přistání měli obdivovat prosperující průmyslovou zónu.
Realita je zcela jiná. Letiště místo rozkvětu chátrá. Smělé plány firmy PlaneStation jsou minulostí. Společnost sama bojuje o přežití.
„Snažíme se zachovat letiště provozuschopné. Jsou varianty, které nyní probíráme. Chceme vytvořit prostor pro další jednání, pro hledání dalšího modelu provozu. Ale jestli se to povede...?“ nedokončil větu jednatel společnosti PlaneStation Pilsen Lubomír Hrudička po jednání na Úřadu pro civilní letectví.
Původně se měl provoz na letišti zastavit už 15. srpna. Nyní Hrudička mluví o konci srpna.
Vše stojí a padá se dvěma soudními procesy mezi ministerstvem obrany a společností PlaneStation. Jednatel tvrdí, že ministerstvo jim pronajalo i pozemky a budovy, které nejsou jejich a odmítá v nájemném zohledňovat investice do majetku.
Navíc přistávací a startovací dráha má podle nich zcela jiné parametry, než měla mít. Je tak nevhodná pro větší letadla.
Ministerstvo oponuje, že firma na dohodnutém nájemném dluží přes 50 milionů korun a celý areál chátrá. Proto ministerstvo vypovědělo smlouvu a chce ho vrátit. Podle šéfů firmy neoprávněně.
Od začátku června už ale PlaneStation nedostává nájemné od firem, které ve čtyřset hektarovém areálu podnikají. „Nájemci dostali přímo nařízené soudem, že od 1. června jsou povinni všechny platby posílat do úschovy. My teď nemáme žádný příjem. Soud nepřistoupil ani na to, aby uvolnil prostředky na doložitelný provoz, tedy na elektřinu a podobně. Tak vznikla situace, kdy se už řeší i provoz letiště jako takového,“ uvedl Hrudička.
Mluvčí ministra obrany Jan Pejšek v pondělí řekl, že o existenčních problémech je PlaneStation informovala 30. července.
„Písemně nám sdělili, že z důvodu nedostatku finančních prostředků od následujícího dne ukončují provoz vrátnice. Tento postup - oznámení den předem - považujeme za značně nestandardní. Naším prvořadým zájmem je, aby nedocházelo k devastaci majetku státu, zařídili jsme operativně ostrahu, kterou nyní zajišťují pracovníci státního podniku Vojenské lesy a statky. Zároveň provádí namátkové kontroly uvnitř areálu Vojenská policie,“ řekl Pejšek.
Pokud PlaneStation přestane provozovat letiště, Úřadu pro civilní letectví nezbude nic jiného, než jej jednoduše řečeno úplně uzavřít.
„Úřad nebude mít jinou šanci. Když se objeví nový provozovatel, ať to bude jiná firma nebo třeba armáda, bude muset předložit řadu zákonem daných podmínek. Mimo jiné předložit schválené bezpečnostní programy a řadu dalších věcí, na jejichž zpracování jsou zapotřebí měsíce, ne dny,“ vysvětlil Vítězslav Hezký z Úřadu pro civilní letectví.
Aeroklub bude muset improvizovat
Těžkou hlavu z aktuálního dění kolem línského letiště má předseda Aeroklubu Plzeň-Bory Jan Bečka, pro jehož 180 členů je letiště v Líních domovské.
„Budeme vše muset řešit nějakou nouzovou variantou. Nejvíce pravděpodobné je, že provoz asi dočasně skončí, že na sebe vše nebude plynule navazovat. I půlroční zastavení pro nás může mít fatální důsledky, protože vhodné letiště v rozumné vzdálenosti od Plzně, které nepraská ve švech, tu není. Dočasná přestávka u nás ale může znamenat také dlouhodobou, nebo i konec,“ obává se Jan Bečka.
Náměstek hejtmana Plzeňského kraje Ivo Grüner připomněl, že kraj má o převod celého areálu i s mezinárodním letištěm velký zájem. Projekty mají připravené, prioritně by řešili přímé napojení letiště na blízkou dálnici D5 i zkapacitnění železniční vlečky.
Podle Grünera je rozhodující, aby vše fungovalo. Pak je jedno, jestli partnerem bude soukromá firma nebo třeba armáda.
V případě zastavení provozu bude moci letiště využívat jen letecká záchranná služba, kterou pro Plzeňský a Karlovarský kraji zajišťuje armáda.
„Budou létat ze svého pozemku, podle svých pravidel,“ potvrdil Vítězslav Hezký z Úřadu pro civilní letectví. Záchranáři by už nevyjížděli ke startům na hlavní dráhu, ale startovali by i přistávali před hangárem na ploše, která patří armádě.
