„Mohu, bohužel, ze své praxe potvrdit, že v současnosti vzrůstá výskyt rakoviny slinivky břišní a úmrtnost při ní,“ uvedla Jana Koželuhová, vedoucí lékařka oddělení gastroenterologie I. Interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Jen o málo lépe je na tom Karlovarský kraj.
V roce 2000 byla rakovina slinivky diagnostikována v kraji u 89 lidí a 85 z nich zemřelo, v roce 2017 onemocnělo 151 lidí a zemřelo 139. Data jsou na webu svod.cz.
Koželuhová připomněla, že v České republice je šestý nejvyšší výskyt rakoviny slinivky břišní v Evropě. V době stanovení diagnózy není kvůli pokročilému stadiu možné u 70 až 80 procent nemocných provést radikální odstranění postiženého orgánu, které by nemocným dávalo reálnou šanci na dlouhodobé přežití.
„Z těchto důvodů usilujeme s dalšími kolegy a zástupci České gastroenterologické společnosti o vytvoření a zahájení screeningového programu karcinomu slinivky břišní,“ prozradila Koželuhová.
Varovná čísla
|
Nyní je ve fázi vytipovávání rizikových skupin lidí, u kterých by screening byl zahájen. „Cílem zavedení nového typu screeningu je snížení výskytu a úmrtnosti na rakovinu slinivky břišní, podobně jako se během téměř dvaceti let díky screeningovému vyšetření rakoviny tlustého střeva dosáhlo snížení počtu úmrtí,“ sdělila Koželuhová.
Nový projekt podle ní využije zkušeností z již fungujícího Národního programu screeningu rakoviny tlustého střeva, který je spolu s rakovinou děložního hrdla a rakovinou prsu jedním ze tří celostátních plošných preventivních vyšetřovacích projektů.
Po zavedení screeningu v roce 2000 výskyt rakoviny tlustého střeva a konečníku klesá, snížila se tím také úmrtnost. V roce 2000, tedy předtím, než program odstartoval, onemocnělo v Česku rakovinou tlustého střeva a konečníku 7 561 lidí a 60 procent z nich zemřelo, v roce 2017 bylo diagnostikováno 7 503 případů a zemřelo 3 718 lidí, což je o 11 procent méně.
Čísla by ale mohla být mnohem pozitivnější, kdyby preventivní vyšetření absolvovalo více lidí. Nyní ho absolvuje jen třetina těch, kterých se to týká.
Rizikové skupiny: ti, co kouří a pijí alkohol
Chirurgové plzeňské fakultní nemocnice v souvislosti se slinivkou upozorňují dlouhodobě na to, aby se dalo více peněz do výzkumu.
„Aby se zjistily příčiny vzniku nádorů slinivky. Nebude to jedna příčina, ale komplex příčin. Jisté ale je, že bez peněz navíc to nepůjde,“ uvedl již dříve přednosta Chirurgické kliniky plzeňské fakultní nemocnice Vladislav Třeška.
Doplnil, že o výzkum slinivky břišní by se mohla rozšířit činnost Biomedicínského centra v Plzni, které už se zaměřuje na výzkum rakoviny jater.
Podle Třešky musí do hry vstoupit státní aparát, politici. „To ale není jen slinivka. Jsou tu žlučové cesty, rakovina tlustého střeva, rakovina ledvin. Do výzkumu se musí pustit peníze, protože rakovina zabíjí ve stále větší míře i mladé lidi,“ upozornil Třeška.
Podle jeho kolegy chirurga Tomáše Skalického by se měl výzkum zaměřit na příčinu vzniku nádoru a na léčbu.
„Na vzniku chronického zánětu slinivky se podílí kouření a pití alkoholu. Ale asi je to více faktorů, protože důvodem vyššího výskytu rakoviny slinivky v Plzeňském a Karlovarském kraji není to, že by se v tomto regionu kouřilo a pilo více než v ostatních částech republiky,“ uvedl Skalický.
Doplnil, že při rakovině slinivky a žlučových cest se pětileté přežití týká jen zhruba pěti až sedmi procent pacientů. Většina nemocných totiž umírá už po roce.
