Labutí samice přišla o svá čtyři mláďata a partnera v polovině července, když se rodina rozhodla přejít přes dálnici u sjezdu na Nýřany. Sama skončila s mnohočetnými poraněními na krajnici.
„Samici bylo nutné jedno křídlo okamžitě amputovat, přičemž na druhém křídle má zakrácené pouze letky a čekáme, jak se zranění bude hojit dál,“ informoval o stavu ptáka Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů Plzeň.
Po dvou týdnech léčby ochranáři vdovu okroužkovali a vypustili poslední červencový den na řeku Radbuzu v centru Plzně. Léčba venku na svobodě a v přirozeném prostředí je pro většinu jejich zvířecích pacientů to nejlepší, co může být. A tak dali zchromlé labuti druhou šanci.
Velkým překvapením pro ně bylo, když zjistili, že se samice na Radbuze u nově udělané náplavky u Denisova nábřeží usadila a navíc si našla nového partnera.
Tím je také bývalý pacient plzeňské záchranné stanice. V loňském roce ho odchytili poté, co v Líních na Plzeňsku narazil do drátů. Od té doby má zraněné levé křídlo. Stejně jako samice nelétá.
„Nemůže naší vdově jen tak pláchnout,“ dodal s úsměvem Makoň. Netuší ale, kdo koho ´klovnul´ jako první. „Ale pravdou zůstává, že s pověrou o labutí věrnosti až za hrob to nebude zas až tak žhavé,“ domnívá se ochranář.
Úhyny partnerů u labutí jsou podle něj tak časté, že kdyby to pravda byla, rybníky a řeky by byly plné truchlících vdov a vdovců a to by byl konec jejich populace.
„V divoké přírodě totiž není na nějaké lidské city, pocity a emoce čas. Kdo chce v přírodě přežít, musí se sakra otáčet a fungovat, což je navíc dáno hlavně pudy a ty nemají s láskou, tak jak si ji vysvětlujeme my lidé, rozhodně nic společného,“ uzavřel Makoň.
