„V místě je překročený limit množství prachových částic v ovzduší. Doporučujeme nevycházet a nevětrat.“ Zprávy podobného typu by měly lidem z Přeštic a z přilehlých obcí přicházet do mobilu ve chvíli, kdy se kvalita ovzduší zhorší.
To je informace zajímavá pro všechny a mimořádně důležitá například pro astmatiky. Město se jako jediné v Plzeňském kraji stalo součástí projektu Agdata City a poskytuje občanům aktuální data o kvalitě ovzduší.
„Ve městě a okolí jsme nechali instalovat čtyři stanice na měření kvality ovzduší. Dvě jsou v Přešticích, po jedné v našich přilehlých obcích Skočice a Žerovice,“ uvedl místostarosta Přeštic Marek Krivda.
Data už mohou lidé pravidelně kontrolovat na webu města. Systém varování formou SMS by měl podle místostarosty fungovat do konce roku.
Třeba 18. října stanice číslo 2 v Přešticích hlásila u pevných částic o velikosti do 2,5 mikrogramu (mcg) označovaných jako PM 2,5 hodnotu 18 mcg na krychlový metr. U toho byla oranžová páska značící vyhovující ovzduší, což je druhá nejhorší hodnota z čtyřbodové škály.
Od 25 mcg už by bylo ovzduší nevyhovující. Zdrojem tohoto takzvaného polétavého prachu je například spalování ropy, uhlí nebo dřeva, tedy automobilová doprava nebo vytápění budov.
„Jedno čidlo je u silnice první třídy, druhé je u městské knihovny. To aby lidé viděli, jak rozdílná je kvalita ovzduší v určité vzdálenosti od silnice,“ líčí místostarosta.
V malých obcích - Žerovicích a Skočicích, budou mít podle Krivdy zase lidé zpětnou vazbu hlavně v zimě, kdy uvidí, co se stane, když v pět hodin večer všichni zatopí uhlím nebo něčím, co má ještě horší vliv na kvalitu ovzduší. „Zaznamenají, že prachové částice dramaticky stoupají. Možná si uvědomí, jak moc jejich chování ovlivňuje jejich zdraví,“ míní Krivda.
Jedno čidlo u silnice, druhé u knihovny
Ti, kteří se bojí o své zdraví, mohou pak podle místostarosty tlačit na ty, kteří topí něčím nevhodným, třeba PET lahvemi.
Podle Miroslava Šuty z neziskové organizace Centrum pro životní prostředí a zdraví je Česká republika stále pozadu, protože lidé tu dosud podceňují vliv kvality ovzduší na zdraví.
„Lidé měli po změně v 90. letech minulého století pocit, že problém se vyřešil a většina z nich si hodnot týkajících se kvality ovzduší všímá až ve chvíli smogových situací,“ připomněl Šuta.
Je to podle něj dáno i tím, že většina měřicích stanic v České republice třeba u prachových částic PM 2,5 limity nepřekračuje. „Ale je to proto, že limity byly stanovené před více než 10 lety politiky tak, aby byly splnitelné. U jemného prachu PM 2,5 by celoroční koncentrace neměla být vyšší než 20, ale podle světové zdravotnické organizace by neměla být vyšší než 5,“ popsal Šuta.
Pro srovnání: na stanici Českého hydrometeorologického ústavu Plzeň-střed dosahovaly od 20 do 23 hodin takzvané tříhodinové klouzavé průměry 18. října hodnoty 29 mcg/m³, následně to bylo 29,3 a 30.
Bezemisní zóny kolem škol
„Protože v létě se tam objevují hodnoty 8 a méně, vše se zprůměruje a limit se splní. Ale z hlediska zdraví to představuje problém, protože na komplikace způsobené nekvalitou ovzduší umírá v Česku kolem 10 tisíc lidí ročně,“ vysvětlil Šuta.
A proč se Přeštice rozhodly lidem fakta o kvalitě ovzduší zpřístupnit? „My jako město nejsme původcem, ale pasivním příjemcem prachových částic a není jediný důvod, proč hodnoty lidem tajit,“ uvedl Krivda, podle kterého radnice dělá vše pro to, aby dopravu z města dostala.
„Spolupracujeme například dlouhodobě s Ředitelstvím silnic a dálnic, které se chystá budovat obchvat Přeštic,“ připomíná místostarosta.
Šuta za tento přístup město chválí, ale upozorňuje, že jsou i další cesty, jak ovzduší ve městech zlepšit.
„V zahraničí vznikají bezemisní zóny kolem škol, kam je omezený vjezd, protože když se tam navalí auta, zhorší se dětem kvalita ovzduší. Svého času jsme Plzni navrhovali bezemisní zónu po vzoru Německa, kde je ve více než 50 městech. Zatím ale není ani jediná. Když ji zavedli v Londýně, snížilo se během jednoho roku znečištění u školy o víc než čtvrtinu. To bylo pro děti, které mají citlivější organismus, hodně přínosné. Navíc se tam děti naučily chodit do školy pěšky nebo na kole, protože kolem škol vznikly cyklostezky a bezpečné zóny,“ uvedl Šuta.
Za čtyři měřicí stanice, které monitorují vedle prachových částic i třeba oxid siřičitý a oxid dusičitý, zaplatí město ročně 198 tisíc korun.
„Projekt Agdata City od svého vzniku v létě loňského roku využívá již více než 30 českých samospráv a 250 tisíc obyvatel,“ říká Jiří Musil, spoluzakladatel firmy CEO Agdata, která vznikla v roce 2016 a loni se zaměřila i na měření kvality ovzduší ve městech.
Podle studie specializované švýcarské společnosti IQAir patří česká města v rámci Evropy mezi nejhůře postižená škodlivými částicemi PM 2,5.
