U vysvěcení křížku se v sobotu kromě filmového prince Pavla Trávníčka sešly zhruba dvě stovky lidí.
Navrácení křížku na zřejmě desetiletí opuštěný podstavec bylo završením projektu, na kterém loni pracoval Richard Brož z We love Šumava. Vydal se po stopách, kde se slavná pohádka na Šumavě, na hradě Švihov i v Německu filmovala, a natočil srovnávací video lokalit po 50 letech.
„To video jsme zveřejnili o Vánocích a má asi deset milionů zhlédnutí. Řekl jsem si, že postavení křížku bude takovou tečkou za celou tou Popelkovskou érou,“ sdělil Brož.
Iniciativa We love Šumava ukazuje krásy Šumavy, upozorňuje na její problémy a snaží se pomáhat. Lidé uklízí odpad, šíří osvětu či obnovují historické ovocné sady a vrací do krajiny křížky.
Tři oříšky pro Popelku nemá letos na Vánoce žádná z tradičních televizí |
Křížek je na místě, kde byla ve filmu Popelka na stromě a na kraj lesa přijel princ na koni a s dívkou se dohadoval, aby slezla dolů. „No a v tom záběru v pozadí je vidět podstavec kříže, který už v té době tady nebyl, byl tady jen ten ulomený podstavec. A já když jsem loni natáčel to naše porovnávací video míst před a po 50 letech, tak jsem ten podstavec našel a říkal jsem si, že by bylo hezké obnovit ten kříž, který tady bůh ví, jak dlouho předtím už nebyl,“ popsal Brož.
Srdce a nápis láska na novém kříži podle něj symbolizují lásku Popelky a prince z filmu, ale také lásku lidí ze spolku k Šumavě. „My ty kříže děláme trochu jinak, děláme je s láskou a každý kříž má svůj příběh,“ řekl umělecký kovář Radek Mařík, známý jako Yetti, který kříž a několik dalších na Šumavě už vyrobil a obnovil.
Dohledat historii a podobu původního křížku se Brožovi nepodařilo. I místní pamětníci si vybavují už jen opuštěný podstavec. Místo z pohádky by dnes nepoznali ani její opravdoví znalci. Tam, kde byly ve filmu malé stromy, je dnes vysoký les, za 50 let poblíž křížku vyrostly nové domy a chaty.
Natočil místa legendární Popelky. Jeden záběr byl pro Šumavana oříškem |
Ani strom, na který vylezla Popelka, už nestojí. Navíc ačkoliv ve filmu se zdál být na dohled od podstavce křížku, ve skutečnosti to byla jen filmová iluze a opravdový smrk stál o desítky metrů dál.
Na dobu, kdy na Šumavě s Libuší Šafránkovou a režisérem Václavem Vorlíčkem pohádku natáčel, zavzpomínal i Trávníček. V paměti mu utkvěla hlavně velká zima.
Herci měli jen letní kostýmy, ale scény ze zasněžené Šumavy se podle něj natáčely i v sedmnáctistupňových mrazech. Navíc v závěrečné scéně, kdy odjíždí s Popelkou na koni, ve skutečnosti zapadl s koněm tak hluboko v závěji, že zvíře museli vyprošťovat. „Filmování bylo plné technických problémů, ale to, co se nám podařilo, v to nikdo nedoufal. A jsme rádi, že to tak dopadlo a že ještě aspoň dalších 50 let nám ta pohádka vydrží,“ dodal Trávníček.
