Nový předseda Krajského soudu v Plzni Alexandr Krysl. Funkci bude zastávat sedm...

Nový předseda Krajského soudu v Plzni Alexandr Krysl. Funkci bude zastávat sedm let. (26. 10. 2020) | foto: Petr Eret, MF DNES

Za slušné peníze musíme občanům dobře sloužit, říká nový předseda soudu

  • 15
Alexandr Krysl se stal na příštích sedm let novým předsedou Krajského soudu v Plzni. Domnívá se, že justice by mohla být vykonávána efektivněji, rychleji, odborněji a možná i důstojněji. „Nikdy nesmím jako soudce zapomenout, proč tu jsem. Beru slušné peníze, a za to musím odvádět odpovídající práci,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.

Alexandr Krysl je v posledních 30 letech prvním předsedou Krajského soudu v Plzni, který není zaměřením trestní soudce. Do jmenování šéfoval správnímu soudnictví v západních Čechách.

Co vás přimělo kandidovat na post předsedy krajského soudu?
Mám jasnou představu, jak by mělo soudnictví vypadat. Vycházím z osobní zkušenosti místopředsedy Krajského soudu v Plzni pro správní soudnictví - jak to u nás funguje v rozdělování případů, složení senátů, nastavování soudních minitýmů, využívání moderních technologií - od nahrávání jednání přes využívání videokonferencí. Těsně před tím, než jsem uspěl ve výběrovém řízení, se úsek správního soudnictví v Plzni dostal na druhé místo v rámci republiky. Nemáme tu nedodělky ani věci řešené několik let, soudíme rychleji než srovnatelné soudy. To je moje představa, se kterou jsem do výběrového řízení šel a která vedla k cílenému výsledku.

Jak jste v průběhu výběrového řízení vnímal hlasy z justičního prostředí, že jste mladý a zkušenosti máte jen s vedením nejmenšího úseku v agendě krajského soudu?
Krajský soud v Plzni dlouhodobě formovali předchozí předsedové, všichni to byli trestní soudci. Můj protikandidát vede oblast občanskoprávního soudnictví a i vzhledem k našemu věkovému rozdílu zřejmě byly představy každého z nás odlišné. Podle mého názoru rozhodovalo ministerstvo mezi mým přístupem zaměřeným na technologie a snahu něco měnit, a pohledem mého protikandidáta, který mohl být konzervativnější. Z toho zřejmě vzniklo vyjádření soudcovské rady, která to viděla jako možnou zkušenost jednoho a nezkušenost druhého. Z mého subjektivního pohledu jsem takové hodnocení nepovažoval za objektivní.

Znáte situaci i na okresních soudech v západních Čechách? Orientujete se i v jiných oblastech než ve správním soudnictví?
Jsem kariérní soudce. Znám i ostatní agendy, s některými předsedy okresních soudů si tykám. Budu mít tým spolupracovníků. Mými místopředsedy mají být jedna současná a jedna nedávno minulá předsedkyně okresních soudů. Jsem připraven, vím o tom, jak to funguje u jiných soudů. Dlouhá léta jsem ve vedení celorepublikové Soudcovské unie. Problémy justice se zabývám dlouhou dobu, nejen v rámci Krajského soudu v Plzni, ale určitým bonusem je celorepublikový náhled na situaci.

Těžko lze o mně říct, že nevím, jaké má justice problémy. Vím, kde jaké postupy a principy fungují, co se kde historicky zkoušelo a vedlo, nebo nevedlo, k úspěchu. Vizi mám jasnou. Mám tým spolupracovníků, kteří s ní souhlasí. Budeme se snažit ji naplnit tak, aby to bylo ku prospěchu občanů, aby soudní výstup byl transparentní, rychlý a jednoznačný.

Chcete obdobné postupy, jako ve správním soudnictví, i pro ostatní oblasti včetně trestních nebo civilních případů, se kterými se většina lidí setkává asi nejčastěji?
Mám za to, že takhle by to mělo fungovat i ve všech ostatních úsecích včetně zavedení soudních minitýmů a moderních technologií do rozhodování. Myslím, že justice by mohla být vykonávána efektivněji, rychleji, odborněji a možná i důstojněji. Nejen u Krajského soudu v Plzni, ale i u okresních soudů. Justice by měla být transparentnější i pro veřejnost, což se spojuje například se zveřejňováním judikatury.

Ve správním soudnictví s tím mám osobní zkušenost, protože Nejvyšší správní soud ČR od roku 2004 zveřejňuje veškerá svá rozhodnutí a rozhodnutí krajských soudů. Jakýkoli rozsudek jsem vydal, objevil se na internetu a samozřejmě může být podroben odborné nebo jakékoli jiné diskusi. Velký deficit cítím v trestním a civilním řízení, kde taková možnost není.

Alexandr Krysl

  • narodil se v roce 1976
  • předsedou Krajského soudu v Plzni je od 1. října 2020
  • jako justiční čekatel byl v roce 2001 až 2004 u Okresního soudu v Chebu
  • soudcem jmenován v roce 2004, přidělen k Okresnímu soudu v Chebu, následně šel na stáž na úsek správního soudnictví Krajského soudu v Plzni, kde zůstal
  • od roku 2014 byl místopředsedou Krajského soudu v Plzni pro oblast správního soudnictví
  • je dlouholetým členem republikového předsednictva Soudcovské unie
  • funkční období předsedy soudu je podle zákona sedm let
  • pod Krajský soud v Plzni patří všechny okresní soudy v Plzeňském a Karlovarském kraji

V čem vidíte přínos zveřejňování rozsudků?
V novém občanském zákoníku je, že soudy mají povinnost rozhodovat v týž věcech obdobně. Pokud nemáme zveřejňovanou judikaturu, naplňování této základní premisy nemůžeme kontrolovat, což má dopad i na rychlost justice. Když víte, co je konzistentní nebo jakým způsobem se rozhoduje všude, je to pro vás zrychlení. Kdyby vše fungovalo, jak má, už když budete chtít podávat konkrétní žalobu, budete vědět, jak takové věci u soudů končí. Podle toho žalobu buď podáte, nebo ne. Když ale toto nevíte, žalobu podáte a zkoušíte. I proto musí justice řešit více věcí.

Jedním z vašich cílů jsou soudní minitýmy. Jak je chcete stavět?
Minitýmy nejsou nic speciálního, co by vedlo ke zvyšování počtu zaměstnanců. Je to způsob manažerského vedení. Soudci tento tým řídí, soudí s využitím odborného aparátu. Ideální je, když mají jednu vedoucí kanceláře, když má senát stabilní zapisovatelku nebo protokolující úřednici. Je v tom i nastavení konkrétní odpovědnosti odshora dolů.

Většina soudních síní trestních senátů je vybavena videotechnikou, je možné přímé propojení s věznicemi i dalšími soudy. To pomáhá v době koronavirových omezení s výslechy svědků a obžalovaných na dálku. Bude tato technika i pro civilní a správní řízení?
Když jsem se stal místopředsedou krajského soudu pro oblast správního soudnictví, hned jsem nechal naši soudní síň vybavit záznamovým zvukovým zařízením. Už neprotokolujeme, ale nahráváme. Ušetříme tím spoustu času. Máte možnost se soustředit jen na to, co se děje v soudní síni před vámi.

A videokonference ze soudní síně?
Když budu mluvit za správní soudnictví, jedno zařízení také máme. Využíváme je například při rozhodování ve všech finančních věcech při jednáních s odvolacím ředitelstvím v Brně. Často se k nám prostřednictvím videokonferencí připojují daňoví poradci z Brna nebo Prahy. Možnost požádat o jednání videokonferencí mají účastníci, pokud nejsou z Plzně. Myslím, že u civilních řízení by se videokonference daly využívat hlavně v případech z Karlovarského kraje, aby účastníci nemuseli jezdit do Plzně.

Lze z vašeho pohledu nějak urychlit civilní jednání, kde v řadě případů samosoudci po každém vyjádření vše slovo od slova namlouvají do diktafonů, a zapisovatelky to po jednáních musejí přepisovat?
Počítá se se zařízením pro zvukový záznam do všech jednacích síní. Ministerstvo spravedlnosti jsem požádal, zda bychom mohli být někde vpředu. Zdá se, že do dvou let bychom mohli mít digitalizované všechny jednací síně a soudci povinnost pořizovat zvukový záznam při všech jednáních. V trestním řízení to takhle funguje už několik let.

Je pro ulehčení práce protokolujících úředníků a zapisovatelek naděje, že soudy budou mít zařízení pro automatické převody mluveného slova na psaný text?
Takové systémy existují, ale přepisují s určitou mírou chybovosti. V budoucnu by mohly být. Praxe je dnes taková, že v trestním řízení se vše nahrává a protokolující úředník v průběhu jednání zapisuje to nejdůležitější. V civilním jednání, pokud je to nezbytné, se dělá doslovný záznam. Na kolegiu předsedů krajských soudů se snažím prosadit, a jednám o tom i s ministerstvem, aby u jednoduchých věcí v trestním a civilním řízení už nemusela být povinnost přepisů.

Takže místo tlustého spisu by ve složce jednoduchého případu bylo jen pár dokumentů a cédéčko s audiozáznamem ze soudní síně?
Ano. Od té doby, co máme v soudní síni zvukové záznamové zařízení, má každý účastník právo vzít si CD se zvukovým záznamem. Za poslední rok jsme měli pět případů, kdy si někdo řekl o záznam. Vím, správní soudnictví je specifické. Ale tímto postupem se dá ušetřit i čas, když se neprotokoluje a neexistují tak námitky proti nesprávné protokolaci. Zároveň si odvolací soud nebo kdokoli jiný může přesně ověřit, co se v soudní síni dělo, co zaznělo, protože audiozáznam je kompletní. Skutečně to funguje.

Kdybyste měl možnost změnit na Krajském soudu v Plzni nebo v okresních soudech v západních Čechách jedinou věc, co by to bylo?
Nemohu říct jen jedinou věc, protože cílem všech jednotlivých kroků je, aby občan získal, co potřebuje. Když podá žalobu, aby byla vyřízena rychle, odborně, důstojně a transparentně. Abychom odváděli slušnou službu, pro kterou tu jsme občanům. Nikdy nesmím jako soudce zapomenout, proč tu jsem. Beru slušné peníze, a za to musím odvádět odpovídající práci.

Na jaře byla kvůli protikoronavirovým opatřením téměř všechna jednání soudů odvolaná. Už se podařilo soudům v Plzeňském a Karlovarském kraji dohnat zpoždění v projednávání věcí?
Záleží na tom, jak se s tím každý soud, každý soudce vyrovnal. Ještě jsem neobjel všechny soudy. Po dobu, kdy se nesoudilo, se samozřejmě zvýšil počet nedodělků. Pokud by nebyla současná omezení, kdy se některá jednání opět nemohou konat, protože někteří účastníci jednání jsou nemocní nebo v karanténě, myslím, že vše by bylo srovnané do konce letošního roku. Jenže teď, kdy se přijímají další protikoronavirová opatření, se na soudech vše zase komplikuje. Situace je to velice nepříjemná, ovlivňuje to chod soudů i celé společnosti. Pokud lidé k soudu nepřijdou, maří se jednání, a vše se samozřejmě zpomaluje.

Hrozí tedy kvůli boji s pandemií covid-19 opětovné zavření soudů?
V souladu s opatřeními vlády a ministerstva zdravotnictví jsme vydali potřebná omezení. Snažíme se minimalizovat kontakt, u vstupů do soudních budov jsou dezinfekční prostředky, neshlukujeme se, máme omezené návštěvy kanceláří. Snažíme se ohrožení koronavirem předcházet a vše dělat tak, aby to mělo pokud možno co nejmenší vliv na výkon justice.

Akceptovali jsme samozřejmě doporučení ministryně spravedlnosti, aby se neodvolávala jednání, kde jsou napjaté lhůty a hrozilo by například promlčení. Za dodržení všech protipandemických opatření by se mělo samozřejmě jednat i v kauzách vazebně stíhaných. Pokud se ještě zpřísní opatření, může to vést k dalšímu zvýšení nedodělků, se kterými se pak budeme muset poprat a zase dohánět zpoždění, jak jen to bude možné. Zatím společnost funguje. Fungují firmy, lidé chodí do práce. Tak musí fungovat i justice. Jinak to nejde.