„Už nyní jsme na dvojnásobku našeho nejlepšího ročního výsledku, a je září, takže ještě přibude odhadem dva tisíce dárců,“ uvedla Klára Conková, mluvčí registru, ve kterém je pacientům k dispozici téměř 154 tisíc dárců a který aktuálně vyhledává dárce pro 105 pacientů.
Conková přiznává, že za výrazným nárůstem zájmu byla i Madlenka, ale také účast Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) na velkých akcích, kde je hodně mladých lidí, jako jsou Colors of Ostrava či Rock for People. Jisté ale je, že potenciální dárce musí mít dobrý zdravotní stav bez trvalého užívání léků, musí vážit alespoň 50 kilogramů a registrace je možná ve věku od 18 do 35 let.
Léčba malé Madlenky funguje. Po dívce je nově pojmenovaný nadační fond |
Právě věková hranice je tématem jedné z nejčastějších otázek zájemců o zapsání do registru. „Proč mě nezapíšete, když nesplňuji věkovou hranici?“ ptají se prý někteří zájemci o dárcovství. Pavel Jindra, vedoucí lékař ČNRDD a primář hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň, na webu ČNRDD uvádí, že řadou studií je přesvědčivě doloženo, že stoupající věk dárce negativně ovlivňuje úspěšnost transplantace.
„Mladý dárce totiž zjednodušeně řečeno předává pacientovi ‚kvalitnější‘ krvetvorné a imunitní buňky, a zajišťuje tak lepší výsledky transplantace,“ popsal Jindra. Horní věkovou hranici pro nábor proto mají stanovenou všechny registry na světě. „V mnoha evropských zemích je dokonce nižší než v České republice, a to i třeba 30 let,“ dodává Jindra.
Češi bojují za Madlenku. Před IKEM se tvoří fronty dárců, pomohli zatím jiným |
A jaké jsou zprávy o Madlence, která se narodila jako zdravé dítě, ale během druhého roku života se u ní náhle projevily příznaky závažné poruchy krvetvorby? Tým Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol v červenci uvedl, že díky rychlému zahájení léčby a odborné péči se podařilo dosáhnout prvních pozitivních výsledků.
„V současné době je Madlenka čtyři měsíce od zahájení léčby, její kostní dřeň podle aktuálních vyšetření funguje dobře. Má normální krevní obraz a již několik týdnů nepotřebuje transfúze. Transplantace není díky dobré odpovědi na léčbu nyní potřeba – v rezervě ale máme několik vhodných nepříbuzných dárců pro případ zhoršení stavu krvetvorby,“ uvedla tehdy lékařka Lucie Šrámková, přednostka Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol na webu IKEMu a pražského Českého registru krvetvorných buněk Praha, což je druhý registr dárců dřeně, který v Česku funguje.
Po odběrech přišla svíčková k chuti
Jak takové darování kostní dřeně funguje, popsal Jiří Wopat z Plzně, který kostní dřeň daroval nedávno, a je tak trochu výjimkou, protože jako člověk vážící 90 kilogramů daroval dřeň člověku s váhou 120. Proto byly nutné dva odběry kostní dřeně za sebou.
„Celá procedura začala v pátek, kdy jsem začal dostávat první injekce na vyplavování krvetvorných buněk z kostní dřeně do krve,“ říká, že po aplikaci těchto injekcí má člověk pocit, jako by mu rostly kosti.
„Trošku jsem cítil, že se mi rozpínají obratle na páteři, ale byl to fakt jen takový divný pocit, nic nepříjemného to nebylo,“ popsal mladý muž. Lehkou „krizovku“ prý měl až před koncem odběru, tedy asi čtyři hodiny od začátku připojení k přístroji – separátoru.
„Už jsem se strašně potřeboval protáhnout, ale pořád jsem se nemohl ani hnout. Když to bylo za mnou, má ADHD povaha mě nutila hned z lůžka vstát a odejít na pokoj po svých, ale sestřičky mi důrazně doporučily, abych sám nechodil. Takže mě i s postelí odvezly na pokoj, kde na mě už čekala svíčková. Vyskočil jsem z postele a hned jí s chutí snědl, měl jsem už fakt hlad,“ popsal.
Domů odjel sám, energie prý měl spoustu, jen výdrž byla horší. „Do schodů jsem se snadno zadýchal, a tak jsem si dal druhý den celý v posteli, ale během následujícího víkendu jsem si už užíval svatby nejlepšího kamaráda s pocitem, že jsem pomohl někomu zachránit život,“ doplnil.
„Díky podobným svědectvím se stále více do povědomí veřejnosti dostává to, že při odběru krvetvorných buněk netrháme ruce, nohy a že je to bezbolestná záchrana života druhého. I proto se více lidí do registru hlásí,“ konstatovala Conková.
