Křesťané se totiž setkávají v provizorních podmínkách Lochotínského pavilonu, který patří městu. V neděli se zde konají bohoslužby, jichž se účastní na 350 lidí. Farnost spravují františkáni a většina aktivit se odehrává v takzvaném Domečku v Komenského ulici.
Právě nedaleko něj vzniknou nové duchovní prostory. „Loni zastupitelstvo schválilo předběžný souhlas s prodejem pozemku pro tento účel. Věřím, že letos na podzim bude stavební povolení,“ sdělil plzeňský biskup Tomáš Holub. Pokud vše dobře půjde, kopnout do země by se mohlo napřesrok.
V neveřejné soutěži zvítězil ateliér architekta Jana Soukupa. Zastavitelná plocha parcely činí 518 metrů čtverečních a nachází se v těsné blízkosti parkoviště U Gery.
„Železobetonová konstrukce bude mít půdorys elipsy. Poblíž bude ještě zvonice,“ nastínil Soukup. Počítá také se zelenou střechou pokrytou vegetací. Při návrhu interiéru preferoval jednoduchost a hru se světlem, které bude pronikat dovnitř shora střešními otvory.
Vizualizace nového kostela |
Do chrámu zasvěcenému svatému Františkovi se vejde přibližně 200 lidí. Lavice budou uspořádané do tvaru písmene U od oltářního stolu.
V nových prostorách nebudou chybět zázemí pro kněží, pěvecký sbor, malá kaple s vlastním vchodem, společenská místnost ani zpovědnice. „Dělat kostel je sen každého architekta, ať je věřící, nebo není. Jde o mimořádné dílo,“ zdůraznil Soukup.
Poslední pokus o podobnou stavbu se v krajské metropoli odehrál ještě před druhou světovou válkou, a to na Skvrňanech. Kostel sv. Antonína Paduánského ovšem nebyl nikdy dokončen. Pokud pomineme Meditační zahradu v Doudlevcích, kde je pouze kaple, za nejmladší lze v Plzni považovat chrám Panny Marie Růžencové na Slovanech, na němž se pracovalo do roku 1913.
Podle biskupa by náklady na stavbu neměly přesáhnout 50 milionů korun. „Chceme, aby si věc finančně pokryla sama farnost. Nicméně pomůžeme jí nepřímým způsobem. Nabídli jsme, že některé pozemky, které vlastní relativně daleko za intravilánem Plzně, vykoupíme. Doufáme, že za třicet let, až se město rozšíří, je budeme moci zhodnotit,“ konstatoval Holub.
Křesťané už pět let mezi sebou vybírají finanční prostředky. „Zatím máme několik procent z potřebné sumy. Penězi teď pokryjeme projektové přípravy. V další fázi snahu rozhodně zintenzivníme. Vypíšeme veřejnou sbírku a oslovíme větší dárce,“ sdělila Michala Mariňáková, jež se ve farnosti na projektu podílí.
Františkáni sice mají k dispozici kostel Všech svatých na Roudné, využívají ho ale především na velké svátky. „To zůstane i nadále. Nutno říci, že místo je logisticky nešťastné. Už jenom kvůli parkování. Když sem lidé jezdí třeba o Velikonocích, nechávají auta, kde se jen dá,“ řekl Holub.
Podle něj by nové zázemí potřebovaly už zmiňované Skvrňany. „Naší filozofií je, že nejprve musí vyrůst živé a silné společenství lidí, kteří se o budovu postarají. Myslím, že v tomto případě to ještě nějaký čas potrvá,“ uzavřel biskup.
Naproti tomu některá místa už pouze duchovním účelům přestala sloužit. Loni plzeňská diecéze převedla na obce kostely v Pernarci, Březí, Hradci u Stoda a ve Všerubech u Kdyně.
