Při jarní vlně epidemie vyhradila radnice na podporu lidí zasažených omezeními kvůli šíření viru 250 milionů korun. Ty zatím nejsou vyčerpané a zbývajících zhruba 50 milionů nyní město použije v rámci pomoci při druhé vlně.
Nově nejsou pro rozdělení peněz stanovena pravidla. Peníze půjdou například na zabezpečení sociálních služeb.
„K poskytnutí podpory bude Plzeň přistupovat více individuálně, protože tentokrát již stát vyhlašuje podpory v oblasti kultury, sportu a v oblasti nájmů. Domníváme se, že státní podpora pomůže minimálně v první fázi a město by v některých případech mohlo navázat se svojí dotací,“ uvedl primátor Martin Baxa.
Radní pro ekonomiku David Šlouf řekl, že Plzeň už dokázala v podstatě srovnat propady v hospodaření u městem zřizovaných příspěvkových organizací a městských společností. Podpořila také sportovní instituce.
„Nadále budeme zejména zajišťovat podporu neziskového sektoru v sociální oblasti. Zde cítíme největší nápor a považujeme za nutné s finanční pomocí pokračovat,“ uvedl David Šlouf.
Forma pomoci ze strany města bude podle radního zahrnovat například odpouštění nájemného nebo i přímo finanční příspěvky. Šlouf tvrdí, že stát je nyní aktivnější, než byl v době první vlny epidemie a že město deklaruje záměr pomoci ještě nad rámec státní podpory.
Odpustí nájem, přispějí organizacím
„Doporučujeme zájemcům, aby využili, co nabízí stát. A pokud i potom budou mít problémy, mohou se s žádostí obrátit na město. Vyčíslí svou ztrátu, předloží potvrzení, kolik dostali od státu a město by mohlo doplatit rozdíl. Umím si představit, že se bude jednat o odpuštění nájemného podnikatelům, kteří měli zavřené provozovny, umím si představit finanční příspěvky různým kulturním nebo sportovním organizacím,“ konstatoval.
Za zvláštní kategorii v případě podpory ze strany města nyní Šlouf považuje oblast sociálních služeb. „Jejich ředitelé potřebují vědět, zda peníze na mimořádné výdaje dostanou,“ sdělil.
Už při první vlně epidemie město vyhlásilo program Plzeňská 12, který se týkal podpory ve formě dvanácti opatření. Ta zmírňovala dopady koronavirové krize na živnostníky, občany, městské organizace, sportovní kluby nebo kulturní instituce.
Opatření umožňovala úpravy, snížení či odpuštění nájemného v městských nemovitostech, prodloužení splatnosti některých poplatků, rezervování volných financí města na řešení výpadku příjmů nebo pomoc s propadem příjmů městským organizacím.
