„Po přesunu klíšťat do nových biotopů dochází s určitým zpožděním k nárůstu infekcí klíšťové encefalitidy. Příkladem je i Plzeňský kraj, kde se tato infekce řadu let šířila především na jižním Plzeňsku. V posledních letech má řada nemocných v anamnéze pobyt na Sušicku, kde byl přenos dříve výjimečný,“ uvedl Pazdiora.
Ten dlouhodobě upozorňuje, že je třeba očkovat nejen děti, ale i dospělé a seniory. Zatímco u dětí je totiž průběh infekce většinou nekomplikovaný, u starších lidí dochází k řadě komplikací, celoživotním následkům, ale i k úmrtím.
Z údajů plzeňských epidemiologů vyplývá, že lidé se doporučením neřídí. Ve věku 10 až 19 let je očkováno 36 až 40 procent lidí, proočkovanost dospělých je v současnosti zhruba deset procent. Průměr celé populace je patnáct procent, zatímco v Rakousku je to 80 až 90 procent.
„Díky tomu se tam výrazně snížila nemocnost,“ uvedl Pazdiora.
A jak se bránit borelióze? Jedna ze soukromých laboratoří, která provádí vyšetření klíšťat na přítomnost lymské boreliózy, doporučuje preventivní podávání antibiotik v případě, že se u vyndaného klíštěte borelióza zjistí.
„První příznaky lymské boreliózy jsou standardně léčeny antibiotiky po dobu 14 až 21 dní. Z výsledků několika evropských a amerických studií však vyplývá, že okamžité podání malé dávky antibiotik ihned po odstranění klíštěte s jistotou zabrání rozvoji onemocnění,“ píše na webových stránkách spolumajitel laboratoře Ladislav Burýšek.
Jiný názor má zástupkyně přednosty Ústavu mikrobiologie Fakultní nemocnice v Plzni Tamara Bergerová. „Preventivně se antibiotika nepodávají a Infektologická společnost ČLS JEP, která vypracovala doporučený postup, to přímo uvádí,“ sdělila.
„Preventivní podávání antibiotik je nezákonný postup,“ zdůrazňuje Pazdiora.
Daleko důležitější je podle něj při pohybu v přírodě používání repelentů a dostatečné oblečení, důležité je i včasné odstranění klíšťat, ošetření ranky dezinfekčním prostředkem a pozorování případných změn kůže v místě přisátí.
