Letos se výzkum zaměřil na západní zeď s předpokládaným přilehlým schodištěm, které by mělo být obnoveno. Nahradilo by tak stávající konstrukci, druhotně nevhodně umístěnou podél severního průčelí přední lodi, kde způsobuje zvýšenou vlhkost zdiva.
Vně západní zdi se potvrdila existence mladší, patrně barokní předsíně, pravděpodobně s pozůstatkem základu schodiště.
„Podařilo se rovněž odkrýt dochovaný severozápadní roh interiéru přízemí zbourané románské kaple – ve shodném provedení z kvádrového zdiva, včetně přízedního sloupku s krychlovou hlavicí, jako v protilehlém severovýchodním rohu. Potvrzeny byly opět hutně modelované architektonické články exteriéru horní části stavby,“ uvedla Marcela Waldmannová z Národního památkového ústavu.
Největším překvapením však byl objev staršího pohřebiště, jehož existence předcházela výstavbě kaple.
„K prověření rozsahu tohoto hřbitova přispěla také druhá letošní sonda ve svahu za presbyteriem kostela. Zachyceno bylo zaniklé etážové pohřebiště, které určilo možnou maximální úroveň terénních úprav a nebude tudíž hlouběji zkoumáno. Výzkum byl zastaven na nejmladším pohřebním horizontu, jehož stáří bude dále zjišťováno radiouhlíkovou metodou, aplikovanou na odebraných vzorcích kostí a zubů,“ sděluje Waldmannová.
Archeologický průzkum v Plasích |
V letošním roce se výzkumy odehrávají ve veřejnosti nepřístupné části areálu – v prostoru staveniště, kde probíhá realizace projektu Obnova opatské rezidence.
Již dříve se podařilo prokázat, že stávající barokní klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie obsahuje konstrukce z předchozí středověké stavby.
Nejvýznamnějším důkazem byl nález románského, v českém cisterciáckém klášterním prostředí výjimečného portálu původního vstupu. V nedávné době byly odhaleny další části středověké stavby, a to pozůstatky románské kaple sv. Bartoloměje.
V roce 2020, během prvé etapy výzkumu, byla odkryta 1,6 metru široká východní obvodová zeď, která představovala právě zbytky románské stavby. Interiér prostoru, jenž byl částečně zahlouben do terénu, se vyznačoval velmi strohým architektonickým provedením – jde pouze o neomítané kvádrové zdivo se vzácně dochovanou linkovou malbou.
Pozůstatky románské kaple sv. Bartoloměje
V severovýchodním nároží byla odhalena horní část přízedního sloupku včetně náběhu křížové klenby z lomového kamene. Z vnější strany byl překvapivě zachován kamenný, výrazně profilovaný sokl, který stupňovitě stoupá severním směrem.
Dalším překvapením bylo odhalení vstupního otvoru v ose východní zdi se zachovaným torzem ostění, namísto malé apsidy s oltářem, očekávané na základě dochovaného historického plánu.
Kromě zděných stavebních konstrukcí překvapil například nález kamenného kvádru s vyrytým obličejem. Co se týče stavby, v létě pokračovaly práce na zdění nových a zajištění stávajících konstrukcí ve Starém opatství včetně sklepních prostor. V interiérech byl na stávající stěny aplikován druhý cyklus odsolovacích omítek.
Ve druhém nadzemním podlaží byly demontovány provizorní podlahy a proběhly práce nutné pro položení nových podlah.
Projekt navazuje na postupnou snahu o záchranu a obnovu klášterního areálu. Smyslem je vyřešit především havarijní stav budov Starého opatství a Nové prelatury, a to včetně fasád, dvora a okolních ploch.
Do příštího roku by měla vzniknout nová expozice věnovaná rodu Metternichů, který je s klášterem spjatý.
Nová prohlídková trasa bude podobou klasické interiérové instalace prezentovat autentické venkovské sídlo vyšší šlechty po roce 1870, ale netradičně formou volné prohlídky. Záměrem je představit šlechtickou rodinu a její vliv na místní prostředí až do roku 1945, včetně dobových kulturně společenských souvislostí. Opomenuta nezůstane ani situace po roce 1945.
