Do českých kin zamířilo loni meziročně o 12 procent více diváků, celkem 18,3 milionu. V Plzeňském kraji je ale netáhla jen multikina - větší zájem diváků hlásí hlavně regionální kina, kde jsou nárůsty násobně vyšší.
Třeba v Domažlicích je to za rok skok o více než třetinu. Důvodem byly komerčně úspěšné filmy, ale i to, že lidé jsou ochotní do kultury dávat víc peněz.
Častěji tato kina vítězí nad multikiny také díky nižšímu vstupnému. Čtyřčlenná rodina může ušetřit za jednu návštěvu i pětistovku a víc. Diváky prý ale stále překvapuje, že i malé kino může díky digitalizaci nabídnout premiérový film ve stejný den jako multikino v Plzni.
„Za poslední dva roky návštěvnost narostla o osm tisíc diváků na loňských 41 tisíc, což je skok o 24 procent,“ popsal Karel Kotěšovec, vedoucí kina Šumava ve dvaadvacetitisícových Klatovech. Podle něj lidé stále do multikin chodí, ale už to pro ně není tak zajímavé jako dřív. Jisté je ale podle něj to, že nárůst počtu diváků závisí na množství dobrých českých komedií. Loni lidi přitáhl film Ženy v běhu.
Rekordní nárůst diváků v posledním roce konstatoval i Michal Karolyi, vedoucí kina Čakan v dvanáctitisícových Domažlicích. Zde se návštěvnost meziročně zvedla dokonce o 37 procent na loňských téměř 24 tisíc diváků. „Koncem roku 2018 a začátkem roku 2019 návštěvnost stoupla díky filmu Bohemian Rhapsody. Loni trhaly rekordy hlavně Ženy v běhu,“ popsal Karolyi.
Lidé přicházejí do menších kin kvůli úspoře peněz
Na každý z těchto filmů dorazilo do Čakanu na tři tisíce diváků. Jeden film opakovaný několik měsíců tak nakonec vytvořil 13 procent roční návštěvnosti. Podle Karolyiho lidé do menších kin přicházejí i kvůli úspoře peněz. Například v kině Čakan se částka za lístek pohybuje od 100 do 130 korun, výjimečně lidé zaplatí 150 korun.
Větší tržbu než v předchozích letech zaznamenali loni i v kině Káčko v Dobřanech. „Vstupné jsme nezvyšovali vůbec, nanejvýš o deset korun u některých představení. A projekcí jsme také měli víceméně stejně,“ říká vedoucí kina Lenka Šašková.
Ta vypozorovala, že část lidí přichází i proto, že se jim líbí rodinná atmosféra malého kina. Káčko si podle Šaškové chválí někteří lidé i proto, že zde neprodávají popcorn ani jiné občerstvení. „Říkají nám: to je božský klid a žádné křupání,“ líčí vedoucí. Popcorn přitom v Dobřanech nestopli z vlastní vůle, ale kvůli problémům s dodavatelem. Následně už ale jiného nehledali, protože od diváků zněly pochvaly. „Nestalo se, že by lidí přicházelo méně, spíš naopak,“ vypráví Šašková.
Díky digitalizaci se na premiérový film nemusí čekat měsíce
Zavzpomínala i na své začátky v Káčku v roce 2008. Tehdy bylo titulů málo a trhu vévodila multikina. Pak ale v roce 2011 přišla digitalizace a na premiérový film už malé kino kvůli nedostatku kopií nemusí čekat třeba měsíc. Premiérové filmy už malá kina pravidelně promítají ve stejný den jako multikina. „Lidé jsou ale kvůli tomu překvapení, pořád se setkáváme s údivem a otázkou: vy to také hrajete? Ještě si nezvykli,“ vypráví Šašková.
Karolyi je přesvědčený o tom, že zrovnoprávnění distribuce mezi multikiny a kiny na periferii je hodně pozitivní pro místní komunitu a pro její společenský život. Vedoucí Čakanu teď ale v této souvislosti řeší, zda neopustit stávající režim, kdy dává program dohromady měsíc dopředu a nedat raději přednost čtrnáctidennímu plánování programu.
Lidé chodí hlavně na filmy, které propagují média
„Pak budu moci lépe přizpůsobit nabídku poptávce a mediálnímu tlaku, který návštěvnost hodně ovlivňuje. Problém je v tom, že zpravodaj a plakáty se tisknou měsíčně, takže přemýšlím, jak najet na nový cyklus,“ přiblížil Karolyi. Ten se prý na rozdíl od některých svých kolegů nestydí za to, že se při výběru filmů orientuje i podle programů multikin.
„Mám vypozorované, že když film hrají 14 dnů, je to pro mě indikátor, že na něj přijdou dva lidé, jejich programy beru jako sociologickou studii,“ vypráví.
Zároveň ale uznává, že pro obecní kino nemůže být jedinou modlou návštěvnost. „Trošku mě mrzí, že lidé chodí hlavně na filmy, které propagují média. Když nasadím artový film, přesně vím, kdo přijde - maximálně patnáct lidí. A to si vždycky říkám: je fajn, že přišli všichni, kteří tomuto žánru holdují,“ konstatuje vedoucí kina.
Je si vědom toho, že když se jedná o kino placené z obecních peněz, má v popisu práce i kultivaci vkusu diváků. Zároveň musí uspokojit všechny divácké skupiny.
