Nález souvisí s tím, že se právě opravuje střecha katedrály za 85 milionů korun. Schránky z mědi, obě dlouhé tak 25 centimetrů, jedna ve tvaru válce a druhá kvádru, našli otec a syn z pokrývačské firmy Maroš a Lukáš Žáčik, kteří opravují střechu katedrály.
Scéna byla dramatická. U dlouhého stolu stáli oba pokrývači s připravenou vrtačkou, kleštěmi a nůžkami na železo, okolo nejvyšší představitelé města a městského obvodu, ředitel Západočeského muzea v Plzni, biskup, pracovníci biskupství, památkáři, architekti, novináři a čekali. Zhruba čtvrt hodiny se oba řemeslníci vklíňovali do schránky, nejdříve vrtačkou, pak přišly na řadu nůžky a přitom padaly peprné poznámky.
„Tahle je napěchovaná,“ ozvalo se po odstřižení víka válce z úst staršího pokrývače Maroše Žáčika.
Gotická katedrála dostane novou krytinu, zřejmě bude ze Španělska |
I když se čekaly dokumenty staršího data, obě schrány obsahovaly tiskoviny z roku 1991 a údaje o opravě střechy katedrály, která se tehdy pokrývala novými břidlicovými taškami. „Schránka a doklady vložena do makovice dne 30. září 1991. Klempířské a pokrývačské práce provedla firma KaP, konzorcium Půda & Zdražila z Opavy. Kamenické práce na střeše provedl kameník Bartoloměj Štěrba, Kozojedy 61 a Jiří Nosek,“ stálo v hlavním nalezeném dokumentu, kde nechyběly ani obecné údaje z roku 1991.
Například, že kilogram chleba stál 7,50 Kč, průměrný měsíční plat v té době byl 3 400 korun, máslo bylo za 17,50, pivo dvanáctka se prodávala za 7,50 Kč, desítka byla za 3,80, kilogram cukru krystal se prodával za 14,20 Kč, kilogram mouky přišel na 6,50, půllitr rumu 51 korun.
Nechyběly ani dobové tiskoviny jako Lidové noviny, různé v Plzni vycházející noviny, propozice spojené s akcí EX Plzeň, dále tiskoviny vydané muzeem či radniční tiskoviny či samizdatové tiskoviny vycházející během sametové revoluce. „Jsou tam tedy i materiály, které nejsou archivované třeba v knihovnách a mohly by být zajímavé,“ uvedl ředitel Západočeského muzea Jiří Orna. Materiály nyní poputují do Archivu města Plzně.
Prostřelená schránka z května 1945
Vedoucí projektového oddělení Biskupství plzeňského Iva Fictumová před otevřením schránek uvedla, že mluvila s člověkem, který do makovice schrány ukládal a nastínil, že tehdy byla v makovici nalezená prostřelená schránka s dokumenty z 19. století. Průstřel byl pozůstatkem osvobozování Plzně v květnu 1945, protože střely mezi Němci a Američany šly přes sanktusník katedrály.
Dobové noviny, drobné mince, turistické letáky, nebo farní věstník. Takový byl mimo jiné obsah dvojice kovových schránek nalezených na začátku července při rekonstrukci střechy katedrály sv. Bartoloměje v Plzni. Dále obsahovaly třeba údaje o tehdejší průměrné mzdě, cenách základních potravin, benzinu a jízdného v městské dopravě. 15. července 2026)
Tiskoviny z prostřelené schránky, které byly kvůli otvoru hodně poškozené, měly být předány na státní památkový úřad, kde se je ale nepodařily dohledat. Kde tyto dokumenty jsou, ale objasnily dokumenty v čerstvě nalezených schránách. „V uložených novinách jsme se dočetli, že v prostřelené schránce byly materiály z konce 19. století, které by měly být uložené v Archivu města Plzně, takže do archivu půjdeme a doufáme, že je najdeme, nemělo by to být těžké,“ myslí si Orna.
Podle něj se neví, zda uložení novin s touto zprávou byl záměr nebo náhoda. Orna se spíš přiklání k názoru, že to byl záměr, protože noviny jsou z poloviny září, zatímco k uložení schrán došlo až 30. září. V novinové zprávě je seznam dokumentů, které v prostřelené schránce byly. Jednalo se třeba o výroční zprávu reálného gymnázia, zprávu Obchodní a živnostenské komory včetně protokolu o její valné schůzi či ročenka městského muzea.
Orna připomněl, že při rekonstrukci každého kostela se podobné schrány nalézají, protože jejich ukládání při opravách kostelů je tradicí.
