Nález kostry člověka žijícího asi před třemi stovkami let potvrdil předseda spolku provozujícího katakomby Václav Chroust i archeoložka Jindra Hůrková z klatovského Vlastivědného muzea dr. Hostaše.
Podle Chrousta objevili nejprve zajímavý strop v jedné z krypt, která dříve sloužila jako vchod do katakomb.
„Zřejmě byla součástí domů stojících v místě dnešního kostela. V sousední kryptě se odstranil násep, kterým byla v 19. století vytvořena její nová podlaha. Tam byly v minulých dnech nalezeny ostatky člověka. Ty jsou nyní v péči restaurátorů a antropologů. Po jejich prozkoumání a zdokumentování budou opět uloženy k odpočinku do klatovských katakomb,“ popsal Václav Chroust.
Archeoložka Jindra Hůrková upřesnila, že kosterní ostatky byly v rakvi uprostřed krypty.
„Rakev je orientovaná směrem východ - západ, jak se pohřbívalo od středověku. Ostatky budou zřejmě souviset s provozem jezuitského kostela, takže by měly pocházet z období od založení jezuitského kostela do zrušení jezuitského řádu. Je to tedy záležitost druhé poloviny 17. století a prvních tří čtvrtin 18. století. Teoreticky by se mělo jednat o někoho z jezuitů,“ nastínila archeoložka Hůrková.
Zkoumání dalších krypt v katakombách v centru Klatov umožnil vyhlášený nouzový stav, kvůli kterému byla letos velmi navštěvovaná památka v centru města několikrát zcela uzavřena.
„Uzavření katakomb jsme využili k třetí dílčí rekonstrukci, která rozšíří expozici o dosud nevyužívané či málo užívané prostory krypt,“ uvedl předseda spolku Chroust.
Součástí prohlídek po dokončení rekonstrukce tak nově budou i krypty směrem k Divadelní ulici. Své místo v nich najdou nejen nové exponáty, ale i ostatky, které dosud nejsou vystavené.
Po rekonstrukci, na počátku turistické sezony 2021, budou k dispozici katakomby celé. Větší roli získá sklep se studánkou, který je pozůstatkem bývalých měšťanských domů. Součástí videoprogramu bude časem i pomyslná procházka klatovským podzemím.
Většinu mumií zničila přestavba kostela
Katakomby v Klatovech vznikly při výstavbě kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v letech 1656 až 1675. Hlavním stavitelem byl jezuita Jan Dominik Orsi.
Do katakomb byly ukládány rakve s těly řádových bratří v černých sutanách a také šlechticů, kteří řád podporovali. První pohřby jsou z roku 1676, poslední pohřbený je z roku 1783. Celkem zde bylo pohřbeno více než 200 těl.
Ojedinělý v celém světe je způsob mumifikace zemřelých, jaký praktikovali jezuité v Klatovech. Mrtvá těla ukládali na chmelovou podložku a nechali je ovívat proudícím vzduchem. Důmyslný systém větracích kanálů je veden dutými sloupy v lodi jezuitského kostela až nad klenbu a soustavně přivádí do krypty suchý vzduch.
Mumifikovaná těla váží mezi osmi až 10 kilogramy. V současné době je v katakombách 36 mumifikovaných těl a dvě kostry. Zkázu většiny těl zapříčinila v roce 1937 přestavba kostela, kdy byl narušen větrací systém.
V současné době jsou katakomby otevřené vždy jen v pátek, sobotu a v neděli mezi 11. a 16. hodinou. Od 26. prosince to bude už každý den. Letos si unikátní památku prohlédlo podle Václava Chrousta na 37 tisíc lidí.