V Plzeňském kraji budou peníze potřeba na přestavbu letišti v Líních, kde je podle Řehky zatím hotová takzvaná zastavovací studie, která určuje, jak optimálně využít území pro výstavbu.
Mají zde vzniknout sklady pro podporu českých vojáků i aliančních jednotek NATO, zázemí pro jednotku aktivní zálohy až do velikosti praporu. Pro místní obyvatele to znamená vznik nových pracovních příležitostí a rozvoj infrastruktury.
Řehka na konferenci uvedl, že jedinou cestou, jak lavírování politiků kolem rozpočtu na armádu ukončit, je uvědomělá společnost, která dostatečně chápe, co se děje. „A je schopná tlačit na své demokraticky zvolené politické elity, aby něco udělaly,“ myslí si Řehka.
Rusko je stále agresivnější a testuje meze, připravme se i na nejhorší, apeluje Řehka |
Narážel na to, že minulá vláda počítala s postupným zvedáním procenta HDP, které poputuje na armádu, zatímco současná vláda konkrétní data neuvedla. „Já ani nevím, kolik bude mít armáda peněz příští rok,“ sdělil Řehka. „Pak se těžko dává dohromady obranné plánování a budování schopností armády, když vlastně nevíte, kolik budete mít peněz za pět let, kolik budete mít za šest let,“ řekl Řehka.
Největší problém Armády České republiky podle Řehky spočívá v tom, že stát nemá systém, který by po zrušení základní vojenské služby v roce 2004 generoval použitelné zálohy. „Nemáme ani odvody, ani žádný administrativní odvod nebo registraci, takže nemáme přehled o tom, jak jsou lidé třeba ochotní nebo neochotní bránit zemi, jak jsou na tom zdravotně a podobně. Kdyby nastala velká krize, trvalo by strašně dlouho, než bychom byli schopni doplňovat, mobilizovat zálohy,“ nastínil Řehka.
Pochválil systém aktivních záloh, který je postavený na dobrovolnosti, ale je to podle něj málo. „Potřebujeme víc lidí,“ sdělil generál. „Na Ukrajině vidíme dneska velkou válku, která má opravdu opotřebovávací charakter. Nám vojákům, ale i celé společnosti ukazuje, že kvalita bez kvantity, jak jsme si nedávno mysleli, už prostě nestačí,“ poznamenal Řehka s tím, že obnovování či neobnovování povinné vojenské služby a v jakém rozsahu by se případně obnovovala, je politické rozhodnutí, které vyžaduje celospolečenský konsenzus.
„K tomu je nezbytné vést nějakou dobu debatu. Problém je, že jsme ztratili spoustu času, protože političtí lídři se o tomhle báli mluvit – a byla to i předchozí vláda. A kdykoliv se něco takového zmínilo na veřejnosti, byl z toho hrozný humbuk,“ poznamenal Řehka, který byl ve své funkci v minulosti známý tím, že když promluvil otevřeně například o hrozbě z Ruska, sklidil z politických kruhů kritiku.
Karel Řehka příští rok skončí v čele armády |
Dnes už mluví velmi otevřeně, protože se blíží jeho konec v čele armády. Na otázku, kam po odchodu z vedení armády zamíří, odpověděl, že zatím neví.
Podle Řehky jsme kvůli válce na Ukrajině i na Blízkém východě v situaci, kdy se musíme chystat i na ty nejvážnější krize a v nejhorším případě i třeba na nějaký ozbrojený konflikt velkého rozsahu. „To, že se máme chystat, ale říká i naše obranná strategie. To se ale nedá outsourcovat přes nějakou armádu, do toho musí být zapojená celá společnost, což vidíme i na Ukrajině,“ vzkázal Řehka.
A co mohou dělat už nyní občané? „Někdo je důležitý v tom, co dělá, například že obsluhuje kritickou infrastrukturu. Někdo jiný může například absolvovat dobrovolné vojenské cvičení, být v aktivních zálohách, zkrátka každý může přispět svým dílem. Je to o nějaké osobní připravenosti, je to i o důvěře v instituce a je to třeba i o výchově dětí, když je člověk vede k samostatnosti, k důvěře v systém, ve stát, k tomu, aby nepodléhali dezinformacím, aby si byli ochotni ověřit informace,“ popsal Řehka na dvoudenní konferenci, kterou už podruhé pořádala katedra politologie Západočeské univerzity v Plzni.
