Jako jediný novinář z východního bloku byl Karel Pacner v roce 1969 u startu první mise Američanů na Měsíc, sledoval start Apolla 11 přímo z místa, za pomoci přenosného psacího stroje zachycoval své dojmy a dálnopisem odesílal zprávy do Československa.
Starosta Janovic Michal Linhart při sobotním odhalení pamětní desky na staré radnici řekl, že ačkoli se s Pacnerem setkal jen jednou, poznal ho jako moudrého a charizmatického člověka.
Proto po Pacnerově úmrtí se souhlasem rodiny navrhl pojmenovat dosud bezejmenné janovické náměstí jako Náměstí Karla Pacnera.
Mladší sestra Karla Pacnera Eva Svobodová poděkovala lidem, kteří se sobotní vzpomínky účastnili. „Myslím, že byste nápadem pojmenovat po něm janovické náměstí Karla překvapili, ale také potěšili,“ řekla.
Eva Svobodová se do rodných Janovic dodnes vrací na srazy spolužáků ze základní školy a také na hřbitov, kde má rodina hrob a kde je podle svého přání uložen také Karel Pacner.
Narodil se 29. března 1936 do rodiny místního obchodníka, dědeček byl v Janovicích starostou za agrárníky. Pacner už jako dítě s kamarády z místního oddílu Junáka vydával časopis Pochodeň.
Ještě před maturitou na klatovském gymnáziu začal přispívat zprávami do deníku Práce, který měl největší regionální přílohu. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a v létě 1959 nastoupil do redakce deníku Mladá fronta. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži.
V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty. Na jaře 2001 odešel do penze, ale dál spolupracoval s MF DNES, s časopisy, rozhlasem i televizí. Karel Pacner zemřel 7. dubna roku 2021.
