„Zájem ze strany rodičů o to nebyl. Když první informace o inkluzi prosákly na veřejnost, objevilo se spíše zděšení. Rodiče jsou rádi, že u nás děti mohou zůstat,“ zamýšlí se nad současnou situací ředitelka ZŠ praktické v Kralovicích Milada Šliková, podle níž od září na její škole k žádným razantním změnám nedojde.
Měnit by se namísto toho mohly podmínky na běžných základních školách. „Přihlásili jsme se do tříletého projektu ministerstva školství, který zaštiťuje Západočeská univerzita. Díky tomu u nás od září bude zaměstnaná navíc speciální pedagožka a vedoucí inkluze. Věříme, že to pomůže zkvalitnění práce, uleví to i třídním učitelům,“ konstatuje ředitel Masarykovy ZŠ v Plzni Antonín Herrmann.
Jeho škola se o inkluzi zasazuje dlouhou dobu, dosud na škole působili čtyři asistenti pedagoga, od září to bude dvojnásobek. To však podle Herrmanna nesouvisí s novelou školského zákona, která vstupuje v platnost, ale s tím, jaké děti do školy od září nově nastupují.
„Jsme proinkluzivně nastavení. Máme u nás asi čtyřicet dětí s různými speciálními potřebami. Většinou se jedná o vzdělávací problémy, máme třeba i děti s poruchami autistického spektra,“ jmenuje Herrmann. „Samozřejmě inkluze není vhodná pro všechny, je ale spousta dětí, které lze tímto způsobem zachránit.“
S novelou se mění především kategorizace jednotlivých postižení a jejich podpora. „Jsem zvědavý, co to přinese v praxi. První půlrok ukáže, jak je systém nastavený,“ míní Antonín Herrmann.
Podle Josefa Slowíka z Pedagogické fakulty ZČU patří Masarykova ZŠ mezi sedm zapojených vzdělávacích institucí. Kromě nich se do projektu přihlásila i Diakonie ČCE.
„Podpora je cílená nejen přímo na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, zahrnuje i aktivity na podporu jejich rodičů, ale také učitelů a ostatních pedagogických pracovníků,“ osvětluje Slowík s tím, že právě nové pracovní pozice na školách jsou ty stěžejní. Běžně si totiž školy nemohou dovolit takového pracovníka zaplatit.
Nejdůležitější jsou zkušenosti, míní pedagogové
Také ředitelka klatovské ZŠ v Čapkově ulici Dana Martinková má s inkluzí bohaté zkušenosti, na rozdíl od Masarykovy školy se toho zde od nového školního roku mnoho nezmění.
„S žáky budeme pracovat jako dosud, pouze nově nastavíme školní poradenské centrum tak, aby odpovídalo požadavkům novely. Co se týče samotné práce s žáky, s tou už máme dlouholeté zkušenosti,“ říká Martinková.
Z celkového počtu žáků jich asi deset procent má některou z poruch. Jedná se o tělesné postižení, smyslové poruchy, poruchy chování i učení, Aspergerův syndrom, lehké mentální postižení.
„Máme zkušenost de facto se všemi poruchami. V současné době máme sedm asistentů pedagoga,“ uvádí Dana Martinková, která si od novely slibuje, že by do základních škol mohlo přijít více peněz na práci s dětmi se specifickými potřebami. Zmiňuje například lepší ohodnocení asistentů.
Podle vedoucí odboru školství krajského úřadu Jaroslavy Havlíčkové se bude pokračovat ve společném vzdělávání jako dosud.
„Máme možnost všech forem vzdělávání, máme společné vzdělávání v běžných základních školách, máme samostatné školy pro žáky se specifickými potřebami, máme samostatné třídy v ZŠ,“ konstatuje Havlíčková s tím, že na školách působí i velké množství asistentů pedagoga.
Zvýšené nároky budou podle ní kladeny na pedagogickopsychologické poradny a speciálně pedagogická centra. Ta budou muset reagovat na nové předpisy a vyšetření budou muset zpracovat podle nové legislativy.
V celé republice by od nového školního roku mělo přestoupit z praktických do běžných škol dohromady 205 dětí.
