S nápadem přišla vdova po zesnulém umělci Daniela Winterová, která pochází z Plzně.
„Chci jeho dům v Praze nechat co nejvíce autentický. Aby věci, které měl Jiří vystavené, zůstaly na svém místě. A vše vypadalo, jako kdyby před pěti minutami vstal a odešel na zahradu nebo procházku. Jeho tvorba je opravdu široká. Většinu z ní lidé ani neznají nebo si s Jiřím nespojují,“ uvedla.
Probrat se kompletním dílem a vytvořit z něj archiv by měl Jaroslav Kopecký, který je v tuzemsku největším znalcem Neprakty. Podle Winterové není lepší lokalita než jižní Plzeňsko.
„Jiří ilustroval asi pět set knih, mezi kultovní patří právě Černí baroni od Miloslava Švandrlíka. Lidé román za totality podomácku přepisovali a překreslovali,“ pokračovala.
Winterová nedávno oslovila vedení Nepomuku i obce Klášter, která zámek vlastní. „Nám se myšlenka líbí. Ostatně architekt Jan Soukup zpracovává studii, jak prostory využít, kterou si u něj objednalo hejtmanství. Zámek není rekonstruovaný, ale jednáme s krajem o náhradním řešením. Na náměstí stojí velký objekt někdejší školy, ve kterém má depozitáře plzeňské západočeské muzeum. V něm by nám stačily dvě místnosti,“ nastínil vedoucí nepomuckého kulturního odboru Pavel Motejzík, který je zároveň manažerem mikroregionu Nepomucko.
V centru Nepomuku by se dočasně usídlil archiv s knihami, časopisy, novinami, ilustracemi, fotografiemi, dokumenty a materiály spojenými s Winterovým životem. Jestliže se začne památka na Zelené Hoře opravovat, v budoucnu by se archiv přesunul sem. Doplnily by ho ještě badatelna a stálá expozice.
Fotogalerie |
„Kromě ilustrací Černých baronů bychom představili i méně známou tvorbu, jako divadelní a filmové kostýmy, návrhy kulis, olejomalby, akvarely nebo akty. Doplnily by ukázky z Jiřího obdivuhodných sbírek. Velmi ho zajímala antropologie a orientální umění,“ nastínila Winterová.
Chybět by podle ní neměla ani interaktivní herna pro děti s komiksy, hádankami, stavebnicemi a hračkami, které pocházejí z Nepraktovy dílny.
Vedoucí kulturního oddělení Motejzík se domnívá, že počin by do města přitáhl další návštěvníky. Ročně sem zavítá šest až osm tisíc lidí, ačkoli zámek se zatím otevírá pouze výjimečně.
O objektu někdejší školy v centru města se zatím diskutuje. Podle ředitele Západočeského muzea v Plzni Františka Frýdy však vybrané zázemí není pro archiv vhodné. „Máme tam depozitáře, které jsou absolutně plné. Navíc prostory jsou nevhodné, je tam osmdesátiprocentní vlhkost. Věci by se zničily,“ konstatoval.
V úvahu podle Frýdy připadá třeba zámek ve Svojšíně, špejchar ve Spáleném Poříčí, v němž jsou některá Nepraktova díla vystavena, případně blovické muzeum. Motejzík na oficiální odpověď od ředitele teprve čeká.
Už zmíněná oprava Zelené Hory je stále ve hře. „Mám Nepomuk v hledáčku. Je to nad naše možnosti, takže bychom měli spojit síly s obcemi i ministerstvem,“ sdělil hejtman Josef Bernard. Doplnil, že kvůli rozjitřené situaci týkající se současného ministra kultury s dalšími kroky vyčkává.
Studii na využití zámku má na starosti architekt Soukup. Do návrhu kromě jiného začlenil právě muzeum věnované známému českému výtvarníkovi. „Pokud se nepodaří sehnat evropské peníze, pak je aktuálně jedinou šancí program záchrany architektonického dědictví, který už připravuji. Žádost se musí podat do konce září,“ sdělil.
