Stěhování hyperbarické komory, která sloužila k přetlakové léčbě kyslíkem, nebylo snadné. Váží dvě a půl tuny.
Technici stěhovací firmy zařízení nejprve vysunuli na plošinu před budovu interní kliniky. Pak komoru na popruzích a řetězech vyzdvihl jeřáb na tahač. Operace trvala asi pět minut.
Komora, která pacientům v Plzni sloužila asi třicet let, se nyní přesune do Národního technického muzea v Praze. Tam bude od letošního 9. května do konce února příštího roku jedním z hlavních exponátů výstavy Člověk v náhradách, aneb technika slouží medicíně.
Nemocnice komoru nabízela i plzeňskému muzeu Techmania, to ale o zařízení nemělo zájem.
Firma, která ve středu přesouvala hyperbarickou komoru, před časem stěhovala do nemocnice magnetickou rezonanci, což bylo podle techniků větší sousto, protože hmotnost byla ještě větší.
Stěhování hyperbarické komory z nemocnice |
První jednomístná hyperbarická komora se v nemocnici v Plzni na Borech používala od roku 1970. V roce 1986 přibyla střední barokomora s předkomorou, kterou lékaři I. interní kliniky používali až do roku 2015. Právě ta se nyní do muzea přesune.
Zhruba do počátku 90. let sloužilo zařízení hlavně pacientům, kteří se otrávili svítiplynem. Byly jich asi tři tisíce.
„Svítiplyn zlikviduje schopnost červených krvinek přenášet kyslík, v hyperbarické komoře se zajistí, že kyslík se rozpouští v krvi mimo krvinky a pacient tak přežije nejhorší fázi otravy,“ popsal lékař Jiří Růžička, který s komorou odvezenou do muzea pracoval ve fakultní nemocnici dvacet let. Komora podle něj může pomoci i po stavech utonutí a oběšení.
Podle Růžičky byla Plzeň třetím městem po Ostravě a Praze, kde lékaři komoru využívali. V Plzni ji prosadil nedávno zesnulý Rudolf Balcar, dalším velkým propagátorem byl Milan Hadravský. Ten pracoval na vývoji speciální masky, s jejíž pomocí se pacientovi dodává vzduch.
Hyperbaroxie se používá i při poruchách sluchu
Spolupracovnicí obou se stala nynější senátorka, lékařka Milada Emmerová, která pracoviště vedla od roku 1979.
„Léčebný efekt hyperbaroxie (podávání nadbytku kyslíku, pozn.red.) se využívá například i k léčbě diabetické nohy nebo jiných kožních defektů. Kyslík má hojivé účinky a zároveň působí i proti některým přítomným bakteriím,“ vysvětlila Emmerová.
Metoda se podle ní používá i při poruchách sluchu, kdy je nutné léčbu nasadit co nejdříve.
Emmerová uvedla, že další modernější komora funguje v areálu Fakultní nemocnice v Plzni na Borech.
