Cizincům ze zemí s větším výskytem TBC by se měl provádět při vstupní lékařské prohlídce před nástupem do zaměstnání rentgen plic nebo specifický test na odhalení nemoci. Návrh tohoto znění poslal tento týden ředitel Krajské hygienické stanice v Plzni hlavnímu hygienikovi ČR.
Odborníci tak reagují na vyšší výskyt tuberkulózy mezi cizinci v Plzeňském kraji. Předloni zde bylo evidováno 29 lidí s TBC. Jedenáct z nich bylo cizinců.
„Loni bylo zjištěno pětatřicet nemocných, z toho dvanáct cizinců,“ uvedla pracovnice hygienické stanice Marcela Šrámková.
V Léčebně Janov na Rokycansku, kde se většina nemocných léčí, je nyní hospitalizováno deset lidí s TBC. Podle ředitele zařízení Romana Mudry je mezi nimi pět cizích státních příslušníků.
Mudra se přimlouvá, aby dětští lékaři rodičům novorozenců aktivněji nabízeli očkování proti TBC. „Nevracel bych se k plošnému očkování, ale vsadil bych na aktivitu rodičů,“ uvedl ředitel.
Větší výskyt nemoci mezi cizinci v Plzeňském kraji může být dán nedostatkem pracovníků na trhu, který firmy řeší najímáním cizinců přes pracovní agentury. Pracují zde například tisíce Rumunů či Ukrajinců.
Výskyt tuberkulózy loni mírně stoupl
Posledním případem byl cizinec s tuberkulózou zachycený nedávno v rokycanské firmě Borgers, kde pracují stovky agenturních dělníků, hlavně Rumunů. Právě Rumunsko patří mezi rizikové země.
„Každý rok žebříček rizikových zemí stanovuje Světová zdravotnická organizace WHO,“ uvedla Ivana Morávková z Krajské hygienické stanice v Plzni.
Aktuálně tam z evropských zemí patří Ukrajina, Rusko, Rumunsko, Moldávie, Litva, Lotyšsko či Bosna a Hercegovina. V těchto zemích je výskyt 40 nemocných na sto tisíc obyvatel. V Česku je to přes šest nemocných.
Ředitel Léčebny Janov uvedl, že výskyt tuberkulózy loni mírně stoupl. „Není to zatím nijak alarmující, jedním z posledních případů je jedna tuberkulóza prokázaná právě v rokycanském Borgersu,“ konstatoval Mudra.
V Janově podle něj leží v průměru patnáct nemocných. To, že je nyní podíl cizinců padesátiprocentní, podle něj není setrvalý stav. Jejich počet je někdy nižší.
Důležité je jít k lékaři hned na začátku choroby
A kdy by měl člověk zamířit s podezřením na tuberkulózu k lékaři? „Když má člověk tři, čtyři týdny kašel, tak by měl jít na rentgen, kuřáci by měli vyrazit, když se změní intenzita kašle a když začnou vykašlávat ošklivé hleny,“ poradil Mudra.
Základem podle lékaře je, aby lidé přišli v počátečním stádiu choroby. Riziko nákazy stoupá, pokud je člověk v úzkém kontaktu s nemocným šest až osm hodin. „Když pojedu z Plzně do Prahy v kupé s nemocným, šance nakazit se je mizivá,“ dodal Mudra s tím, že na TBC se umírá jen výjimečně.
Speciální antibiotika zvaná antituberkulotika podle lékaře dobře zabírají. Je to dáno tím, že kmeny bacilů rezistentních vůči lékům se v Česku moc nevyskytují. Ty jsou přítomné právě u cizinců.
„Třeba u cizinců z bývalého Sovětského svazu. Může to být dáno tím, že při léčení dostávali jen jeden nebo dva druhy léků a správně by se měly dávat čtyři druhy antituberkulotik,“ vysvětlil Mudra.
Nemocný bývá hospitalizován v průměru několik týdnů. „V nemocnici musí být po celou dobu, kdy vylučuje bacily. Může to být čtrnáct dní, ale měli jsme tu nemocného, který je vylučoval čtyři měsíce, záleží v jakém stádiu nakažený přijde,“ uvedl Mudra.
