„S rokycanskou hvězdárnou spolupracujeme, máme stejné standardy práce. Přechod pro nás nebude složitý,“ zhodnotil změnu ředitel plzeňské hvězdárny Lumír Honzík. Mrzí ho ale, že hvězdárna, která dál zůstane v sídle v ulici U Dráhy, nemohla zůstat samostatná, jak tomu bylo v minulosti.
Za současné situace však převzetí krajem víceméně vítá. Věří zejména, že se podaří zachovat činnost v původním rozsahu.
„Máme dokonce určitý příslib od kraje, že bychom mohli investovat do úpravy půdních prostor v této budově. Rádi bychom tam vybudovali astronomickou pozorovatelnu, což by nám usnadnilo námi pořádané aktivity,“ svěřil se Honzík.
V současné době je při každém pozorování oblohy s veřejností nutné dalekohledy převézt na zvolené místo, až tam je smontovat a nastavit.
„Pokud bychom měli pevně ukotvený nastavený dalekohled, byl by to samozřejmě rozdíl,“ řekl Honzík. Půdní prostory byly podle něj byly vhodnější také pro zájmové kroužky mladších dětí.
Plzeňská hvězdárna nemá pozorovací místnost od roku 1997, kdy se musela přestěhovat z budovy nad Hamburkem. Chybí také prostory, v nichž by mohla vybudovat planetárium.
„Našli jsme ale způsob, jak hvězdnou oblohu demonstrovat. Existují na to různé počítačové programy,“ konstatoval Lumír Honzík a dodal, že planetárium navíc funguje v Techmanii.
V minulosti se uvažovalo také o tom, že by se plzeňská hvězdárna spojila právě s Techmanií. Podle Honzíka ale mají obě instituce odlišný záběr. Zatímco Techmanie nabízí především populárně-naučné show, hvězdárna cílí více na odbornou veřejnost. Po otevření Techmanie jí sice návštěvnost poklesla, ale v loňském roce už dosáhla opět 23,5 tisíce lidí.
Loni měla hvězdárna čtyřmilionový rozpočet
„Plzeň byla vždy průmyslovým městem, nebyly tu, na rozdíl od Prahy a Brna, dlouho vysoké školy přírodovědného zaměření. Přesto jsme si dokázali vybudovat široký okruh zájemců a byla by škoda naši činnost utlumit,“ uvedl Honzík.
V loňském roce pracovala hvězdárna s rozpočtem ve výši čtyř milionů korun, stejná částka by umožnila zachovat veškerou stávající činnost. Instituce měla patnáct zaměstnanců, přepočteno na úvazky byl počet pouze poloviční. „Otázka je, jakou částku dostaneme na provoz spolu s rokycanskou hvězdárnou,“ pronesl Lumír Honzík.
Rokycanská hvězdárna dostává dnes podle krajského radního Jaroslava Šobra na provoz zhruba tři miliony korun. K vybudování pozorovatelny plzeňské hvězdárny by posloužila jednorázová investiční dotace z kraje odhadem ve výši kolem dvou milionů.
Na neděli se chystá pozorování Merkuru
Hvězdárna a planetárium pořádá pro veřejnost různé akce, počínaje astronomickými kroužky, přes odborné přednášky a další vzdělávací akce pro školy až po astronomická pozorování po celém regionu.
„Rád bych upozornil na poměrně neobvyklý úkaz, který budeme pozorovat 9. května nad hydrometeorologickým ústavem na Mikulce. Planeta Merkur, zřídkakdy viditelná, bude přecházet přes sluneční disk,“ podotkl Honzík.
Úkaz bude na obloze viditelný po 13. hodině až do západu Slunce, naposledy jej mohli lidé spatřit v roce 2003. Pozorování je zdarma, zájemci nepotřebují žádné vybavení, na místě budou k dispozici i dalekohledy vybavené speciálními filtry.
