Středa 3. června 2020, svátek má Tamara
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 3. června 2020 Tamara

Angažmá v zahraničí nás naučilo pokoře, říká frontman kapely Cop

  7:32aktualizováno  7:32
Plzeňská skupina Cop oslaví letos čtyřicáté narozeniny. V době normalizace se dokázala na hudební scéně prosadit s bluegrassovou muzikou. „Měli jsme rádi techniku a oblečení kolem americké armády, komunistům jsme byli trnem v oku,“ vzpomíná frontman kapely Míša Leicht.

Míša Leicht, frontman bluegrassové kapely Cop. Legendární plzeňská skupina letos oslaví čtyřicáté narozeniny. (10. 1. 2018) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Jak se za totalitního režimu rozjížděla kapela, která hrála americkou muziku? 
Kapelu sestavil v roce 1978 Bohouš Chaloupek. Byli jsme jako pletenec ze čtyř pramenů vlasů. Proto název Cop. Čtyři lidi, každý z jiné kapely. V roce 1979 jsme vyhráli krajskou část Porty. Postoupili jsme do celostátního kola v Olomouci, kde jsme dostali cenu za objev Porty. Následující dva ročníky jsme dokonce celorepublikově vyhráli. To nám samozřejmě pomohlo. Dlouho jsme ale neměli zřizovatele. Tenkrát, když člověk neměl přehrávky, tak nemohl vystupovat veřejně.

To si asi dnešní mladí lidé neumí představit. Co to znamenalo? 
V přehrávkových komisích, které dvakrát do roka schvalovaly, kdo tady bude hrát a kdo ne, byli opravdu kovaní prokomunisté. U přehrávek nešlo ani o muziku nebo znalost hudební teorie, ale jestli je člověk spolehlivý v politickém smýšlení. Umíte si představit, jak asi na politické otázky odpovídali rockeři. Na toto téma kolují mezi muzikanty neuvěřitelné historky.

Plzeň byla v otázkách schvalování umění hodně ortodoxní... 
Jeden vysoký komunistický pohlavár jednou prohlásil, že Západočeský kraj je les antén otočených na západ. A podle toho jsme byli posuzováni. Byla tady veliká cenzura. Na druhou stranu to opravdu bylo tak, že jsme na západ nakukovali. Chytali jsme německé kanály a mohli se podívat, co se za oponou děje v hudební sféře. Byla to hrozná doba. Jediný způsob, jak se člověk mohl dostat k deskám, byly tajné burzy. Občas také nějaký odvážný kamioňák přivezl nějakou nahrávku a výjimečně i hudební nástroj.

Prozradil jste, že kapele v tomto směru téměř osudově pomohly ženy.
Zřizovatelé si nás ze začátku přehazovali jako horký brambor. Vystřídali jsme asi čtyři, ale když k nim přišla StB a řekla, že si nepřeje, abychom hráli, tak od nás hned dali ruce pryč. Až se objevila jedna velice silná ženská Michaela Jirásková. Byla z Centra na Doubravce. Byla neuvěřitelně statečná a ustála všechny ataky. Právě v této době jsme dvakrát vyhráli celostátní Portu. Podruhé nám osudově pomohla Hana Rojtová opět z Centra na Doubravce. Bylo to v roce 1986, kdy jsem kapelu dával dohromady poté, co v roce 1983 většina z členů emigrovala. To byl samozřejmě pro komunisty obrovský punc nespolehlivosti. Hanka se ničeho nebála a dokázala nás prosadit.

Jak to tenkrát bylo s emigrací většiny kapely? 
Až do roku 1983 jsme byli na tu dobu velice úspěšná kapela. Pak už to ale kluci nemohli vydržet a utekli do Ameriky. Zůstal jsem já a ještě dva. V té době jsem hodně koketoval s big beatem, tak jsem hudebně přesedlal a do roku 1986 jsem jezdil po tancovačkách. V roce 1986 se nám i díky zmíněné Hance Rojtové povedl veliký comeback, kdy jsme jeli na Portu a hned ji zase vyhráli. Pak už to jelo.

Nelitoval jste někdy, že jste také neodešel na Západ? 
Kluci, kteří tenkrát odešli, dnes mají pochopitelně úplně jiný život. Já jsem ale měl hodně silný vztah k rodné hroudě, k rodině a také holku, se kterou jsem to tehdy myslel asi velice vážně.

Konec totalitního režimu musel pro muzikanty znamenat něco úžasného? 
Myslím si, že lidi, kteří se zabývají kumštem, tu svobodu poznali jako první. Ta svoboda byla úžasná. Najednou mohl každý hrát, kde chtěl. My jsme po revoluci hráli asi tři roky jenom venku. V Čechách jsme vůbec nebyli. Projeli jsme Anglii, Německo, Rakousko, Švýcarsko. Natočili tři nebo čtyři CD. Když jsme v roce 1993 slavili patnáct let kapely, tak jsme v Praze vyprodali Lucernu. Začali jsme jezdit po prestižních festivalech a jezdíme dodnes. Další mezník byl v roce 2001 - zisk ceny Anděl.

Co vám dala zahraniční angažmá? 
Naučilo nás to pokoře. Když jsme byli poprvé v Anglii, měli jsme anglického manažera. Vyhlídl si nás na festivalu v Čechách v roce 1990. Vzal nás k  obchoďáku v Manchesteru a nechal nás hrát na ulici. My jsme koukali a říkali jsme si, co to po nás chce? To máme žebrat? Byla v tom taková nějaká falešná důstojnost a rádoby hrdost. Za čtyři hodiny pro nás přišel, podíval se, co jsme vydělali, a říká: „Dobrý, ne?“ Musel nám zkrátka trochu srazit hřebínek. Byli jsme na prestižních festivalech, a tam ty největší hvězdy po koncertě u pultíku prodávaly svoje desky. To pro nás bylo něco nepředstavitelného. Ale je to něco, bez čeho se v této branži nedá být, pokud chcete uspět.

Máte ještě nějaké sny, s kým si zahrát, koho potkat? 
Já jsem tyto ambice nikdy neměl. Vím, kde jsou moje meze nebo co můžu nabídnout. Jedu si takzvaně po svém prkně. Dělám muziku, kterou jsem složil i otextoval, a to mi tak nějak stačí. Nemám ambice k nějakým konfrontacím. Stačí mi, že můžu svobodně dělat to, co chci.

Je těžké udržet kapelu 40 let? 
Určitě to nebylo jednoduché. Několikrát se změnilo obsazení a dnes jsem tam jediný zakládající člen. V otázkách organizace v kapele nemůže fungovat demokracie. Je potřeba pevná ruka. V tvorbě samozřejmě naopak. Od roku 2008 naštěstí máme manažera. Do té doby jsem ale všechno zařizoval sám.

Na co se mohou fanoušci těšit v rámci oslav čtyřicátin kapely? 
Ve znamení čtyřicátin budou už naše pravidelná letní vystoupení. Na podzim začneme jezdit koncerty, které budou s projekcí. Na začátku listopadu pak bude velký koncert v pražské Lucerně. Nechceme ho dělat sami, tak jej uspořádáme s kapelou Nezmaři, která letos také slaví čtyřicátiny. Jsou to naši kamarádi, společně jsme kdysi jezdili na Porty i měli společné koncerty. Z těch doprovodných akcí bych rád zmínil vydání zpěvníku, který slibujeme už 40 let a teď se to konečně podaří. Pracuje se také na knize o Copu.

Autor:
  • Nejčtenější

Sparta - Plzeň 1:2, vítězové na jaře nezaváhali, domácí snížili pozdě

Sparťanským fotbalistům se první zápas po obnovení sezony nepovedl. Ve šlágru 25. kola doma podlehli Plzni 1:2. Spíš...

Plzeň - Boleslav 7:1, místo ligy exhibice, Čermák stihl hattrick

Spíš než souboj dvou elitních ligových mužstev to chvílemi připomínalo zápas profesionálů s divizními amatéry. V...

Mladý řidič vjel s autem do domova pro seniory, zranila se 93letá žena

K neobvyklému případu vyjížděli policisté, hasiči i záchranáři v neděli večer v Tachově. Dvaatřicetiletý řidič tam vjel...

Dva titáni vládnou. Proč fotbalisté Slavie a Plzně hrají svou vlastní ligu

Drbal se na hlavě a pohled raději zabodl hluboko do země, aby nemusel sledovat, jak jeho tým dostává pátý gól. „Kluci...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Poznal jsem Američany, může se tam něco semlít, míní gólman Francouz

Premium Chtěl s rodinou „přečkat“ koronavirus v Americe a počkat na návrat hokejové NHL. Když ale Pavel Francouz viděl, jak...

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Xaver: Klobouk dolů před Klausem. V ČRo zůstávám, spory s ČT házím do jímky

Premium Ve středu ho poslanci zvolili do Rady České televize. Přesto, že spolu s ním byli zvoleni i Hana Lipovská a Pavel...

Prezidentova nemoc. Neuropatie je tichá epidemie moderní doby, říká lékař

Premium Brnění nohou, mravenčení, vrávoravá chůze, zakopávání a pády, ale i krutá bolest chodidel. To je hrubý výčet příznaků...

  • Další z rubriky

Bývalý železničář pomohl parašutistům, nacisté popravili celou jeho rodinu

Jozef Gabčík a Jan Kubiš zaklepali u dveří domu bývalého železničáře a odbojáře Václava Stehlíka v Rokycanech. Bylo jen...

Muž, který vjel do domova pro seniory na Tachovsku, je na psychiatrii

Muž, který vjel v neděli večer autem do domova pro seniory v Tachově a zranil seniorku, je podezřelý z obecného...

Třináctiletá po hádce s bratrem odešla z domu, přespala mezi bezdomovci

Plzeňští strážníci našli při kontrole stanů, v nichž přebývají bezdomovci, třináctiletou dívku. U lidí bez domova se...

Střední školy i nadále preferují online výuku, zaměstnávají je maturity

V pondělí 8. června se do lavic mohou vrátit žáci druhého stupně i středoškoláci. Nástup je dobrovolný a školy plánují...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Astronauté z Crew Dragonu jsou na palubě Mezinárodní vesmírné stanice

Americká soukromá loď s lidskou posádkou Crew Dragon se připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a astronauté...

Museli jsme prodat chalupu. Dcera se rozvádí a potřebuje peníze, říká Žilková

Veronika Žilková opustila minulý měsíc v Izraeli svého manžela Martina Stropnického a vrátila se do Česka. Její maminka...

Vodafone měl masivní výpadek. Hodiny nefungovaly prakticky žádné služby

Lidé po celém Česku zaznamenali ve čtvrtek odpoledne výpadky služeb Vodafonu včetně bývalých služeb UPC, ať už šlo o...

Když dobrota škodí. Jak zdravotníci z WHO otrávili půlku Bangladéše

Případ Bangladéš zůstává nejčernější skvrnou na nedávné minulosti Světové zdravotnické organizace. Chuť být prospěšný a...

SuperStar vyhrála Slovenka Barbora Piešová. Porotkyně Bagárová chyběla

Česko Slovenskou Superstar 2020 se stala zrzka Barbora Piešová (19), která rozplakala svým finálovým výkonem porotu i...